Wagnerová končí v Senátu. Chtěla měnit ústavu, Sněmovna se šprajcla

Ještě jako místopředsedkyně Ústavního soudu Wagnerová možnost opakování mandátu sama odmítala jako principiálně nevhodnou. Soudci by se podle ní mohli - byť třeba podvědomě - podbízet při rozhodování politikům, aby si "vysloužili" opakované jmenování.

Sama o druhý mandát ústavní soudkyně nestála, ostatně tehdejší prezident Václav Klaus ji ani nenavrhnul. Místo toho se rozhodla ucházet o hlasy voličů v senátních volbách.

Vstupu do politiky Wagnerová, která v minulosti působila také jako předsedkyně Nejvyššího soudu, nelituje. Ačkoliv si podle svých slov nepíše seznam úspěchů, pár novel a řadu pozměňovacích návrhů se jí uplatnit podařilo.

"Ničeho, pro co jsem se rozhodla, nelituji, a tudíž ani rozhodnutí kandidovat do Senátu. Byla to samozřejmě veliká změna ve srovnání s prací na Ústavním soudu, ale změna je život," uvedla Wagnerová.

Jasné plány do budoucna Wagnerová nyní nemá. "Snad jen užít si alespoň chvíli klidu, když už se mi to nepovedlo po skončení funkce na Ústavním soudu," řekla. Když jí skončil mandát u soudu, brzy vstoupila do volební kampaně a pak do horní komory parlamentu.

Křeslo v Senátu, kam se dostala za brněnský obvod číslo 59, obhajovat nebude. "Už jsem veřejně podpořila kandidaturu Mikuláše Beka, který je mi se svými názory nejbližší," uvedla.

Bek je rektorem Masarykovy univerzity v Brně. Kromě něj v Brně kandidují Emil Adamec (Koruna Česká), Stanislav Balík (Apači 2017), Oldřich Duchoň (KSČM), Pavel Kosorin (za ČSSD), Petr Kováč (za Romskou demokratickou stranu), Jaromír Ostrý (za ANO), Karel Schmeidler (za SPD), Jan Špilar (za KDU-ČSL), Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí) a Lucie Zajícová (za Rozumné).