26. září bude ve Sněmovně dusno. Poslanci projednají žalobu na Zemana

Senátní návrh ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana by měla Sněmovna projednat ve čtvrtek 26. září. Shodl se na tom při dnešním projednávání návrhu zářijové schůze dolní komory organizační výbor. Novinářům to řekli členové výboru.

Návrh žaloby obdržela Sněmovna od horní komory poslední červencový den. Pokud by o ní poslanci nerozhodli do tří měsíců, takzvaně by spadla pod stůl. Už v pátek příštího týdne se bude návrhem zabývat sněmovní ústavně-právní výbor.

Předseda poslanců nejsilnějšího vládního klubu ANO Jaroslav Faltýnek uvedl, že pevné zařazení debaty o ústavní žalobě na program schůze 26. září navrhl on, byť se k ní hnutí staví záporně. "Došli jsme k závěru, že je potřeba bod projednat," řekl. "Když jsem žalobu četl, tak mně to připadá jako slátanina několika volebních období," zdůraznil Faltýnek, jenž chce o senátním návrhu ještě hovořit i se Zemanem.

Postup organizačního výboru uvítal předseda opoziční ODS Petr Fiala. "Je to určitě řešení lepší, než kdybychom museli vyvolávat mimořádnou schůzi," řekl. Míní, že pravomocí Sněmovny není to, aby posuzovala věcnou stránku. "Poslanecká sněmovna se má v tomto případě pouze vyjádřit, zda souhlasí s tím, co vypracoval Senát, a zda je toho mínění, že se tím má zabývat Ústavní soud," podotkl.

Místopředseda Sněmovny za Piráty Vojtěch Pikal soudí, že většina členů opozičního pirátského klubu návrh žaloby patrně podpoří. Návrh pokládá za významný ústavní akt, který není možné promlčet.

Aby se ústavní žaloba dostala k Ústavnímu soudu, musela by pro návrh hlasovat aspoň třípětinová většina, tedy nejméně 120 poslanců. S ohledem na rozložení sil v dolní komoře, kde má většinu vládní koalice ANO a ČSSD s podporou KSČM, a také s ohledem na pozice hnutí SPD to není pravděpodobné.

Zeman už dříve označil návrh žaloby za ústavní negramotnost. Odmítl tvrzení, že jsou jeho kroky v rozporu s ústavou.

Návrh žaloby je založen na tom, že Zeman podle jejích tvůrců svými skutky ústavu porušuje. Konkrétně se v návrhu prezidentovi vytýká osm případů jednání, od nečinnosti v případě jmenování či odvolání členů vlády po vystupování v rozporu s oficiální českou zahraniční politikou. Podnětem k žalobě bylo údajné ovlivňování justice prezidentem a zaměstnanci Hradu. Nově k případům přibylo Zemanovo otálení s odvoláním Antonína Staňka (ČSSD) z čela ministerstva kultury.

V Senátu pro návrh ústavní žaloby na prezidenta hlasovalo 48 ze 75 přítomných senátorů, potřeba bylo nejméně 45 hlasů. Proti bylo 20 senátorů, sedm se hlasování zdrželo.

Související

Poslanecká sněmovna

Překvapení se nekoná. Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda premiéra Andreje Babiše podle očekávání ustála opoziční pokus o vyslovení nedůvěry v Poslanecké sněmovně. K sesazení kabinetu hlasovalo pouze 83 opozičních poslanců, zákonodárci přitom potřebují nejméně 101 hlasů. K opozici se navíc nepřidal žádný z poslanců vládní koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě.
Poslanecká sněmovna

Poslanci už třetí den jednají o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš nepřišel

Poslanecká sněmovna pokračuje třetím dnem v mimořádné schůzi, kterou svolala opozice s cílem vyslovit nedůvěru kabinetu premiéra Andreje Babiše. Jednání započalo již v úterý odpoledne a přerušeno bylo naposledy ve středu večer. V té době zbývalo k vystoupení ještě téměř čtyřicet přihlášených zákonodárců. V úvodu schůze obhajovali činnost kabinetu především samotní ministři, kteří dominovali úternímu i středečnímu dopolednímu programu. Zástupci opozičních stran se ke slovu dostali až v průběhu středečního poledne.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna ,  Miloš Zeman ,  Jaroslav Faltýnek (hnutí ANO) ,  Petr Fiala (ODS) ,  prezident čr ,  Vojtěch Pikal (Piráti)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 2 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 3 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 6 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 10 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla

Českou hereckou obec zasáhla během uplynulého říjnového víkendu velmi smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřel slavný herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen činoherního souboru Národního divadla. Štěpnička byl znám i z televizní obrazovky a filmového plátna. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy