Jarolím z VV: Kdo nechce pracovat, nemá mít právo volit

"Rozšíření volebního práva touto cestou nepodporuji. Naopak bych celkově volební právo omezil jen na ty lidi, kteří platí daně, respektive neodmítají pracovat a podílet se na společenském systému," prohlásil místopředseda VV. Obdobný systém by pak měl podle jeho názoru fungovat i v případě seniorů. "Volebním právem by disponovali ti, kteří se po většinu svého života podíleli na tvorbě domácího produktu," doplnil Jarolím.

Umožnit volit šestnáctiletým nechce ani místopředseda VV Milan Šťovíček. "Volební právo je jedním z hlavních atributů plnoletosti jedince a s tím spojené způsobilosti k právním úkonům a nabytím plné zodpovědnosti za svou osobu. Pokud tedy je hranice plnoletosti stanovena v našem právním řádu 18 let, pak by stejná hranice měla být zachována pro aktivní volební právo," uvedl na stránkách strany.

Opačný názor však zastává politolog a člen VV Stanislav Antal: "Právo volit může u šestnáctiletých zvrátit nezájem a neinformovanost a vést k jejich aktivnějšímu zapojení do veřejného života. Když mohou být lidé v tomto věku legálně zaměstnaní a podílet se tak na domácím hospodářství placením daní, proč by neměli mít i právo volit?"

Referendum ve znění "Souhlasíte s rozšířením aktivního volebního práva pro osoby starší 16 let ve volbách do obecních zastupitelstev?" spustily Věci veřejné v pondělí. Hlasování skončí 21. září.

S návrhem snížení věkové hranice pro volby přišla již v roce 2008 ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Velkou podporu nezískala a návrh neprošel.

Usnesení vyzývající ke snížení věkové hranice aktivního volebního práva přijalo v červnu parlamentní shromáždění Rady Evropy, ve kterém zasedají zástupci státních parlamentů.

"Mladí lidé v evropských státech často zůstávají stranou veřejných debat, jsou opomíjeni a vylučováni. Průzkumy přitom ukazují, že většina z nich se chce na veřejném životě podílet," píše se v rezoluci rady.„Pohled, který jsem nabídl v komentáři k referendu VV, má voliče vést k zamyšlení a k diskusi. Je to můj osobní názor, který vychází ze způsobu, jakým se budovala demokracie již v Antice. Zde vycházeli z aktivního naplnění veřejné role. Rozšíření volebního práva, které Věci veřejné podporují, by se podle mě nemělo ubírat cestou snížení věkové hranice,“ řekl pro EuroZprávy.cz Tomáš Jarolím.