Vláda zamítla Skopalův návrh. Nižší daň na pivo nebude

Sociálnědemokratický zákonodárce poukazoval na klíčovou úlohu pivovarnictví v Česku a po vládě bude mít šanci přesvědčit ještě své kolegy ve sněmovně.

Základní sazba daně v korunách na hektolitr "za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny" by se měla podle Skopala výrobcům piva snížit ze současných 32 na 24 korun. Další úpravu navrhuje poslanec pro menší pivovary, které v závislosti na ročním objemu výroby už teď odvádějí daň nižší.

Pro producenty vyrábějící ročně do 10 tisíc hektolitrů piva by měla být sazba nově 12 místo 16 korun, v kategorii 10 až 50 tisíc hektolitrů 14,40 koruny (dosud 19,20) a v pásmu mezi 50 a 100 tisíci hektolitry 16,80 koruny (místo 22,40). Nad 100 a do 150 tisíc hektolitrů má být podle návrhu daň 19,20 namísto 25,60 koruny a v pásmu mezi 150 a 200 tisíci hektolitry chce Skopal pro pivovary sazbu 21,60 koruny (dosud 28,80).

O zvýšení spotřební daně z piva se v roce 2009 zasadil tehdejší ministr financí Eduard Janota, aby zajistil další příjmy státnímu rozpočtu. Skopal s odvoláním na data celní správy připouští, že za rok 2010 přinesla pivní daňová úprava 858 milionů korun navíc. Zatímco v roce 2009 bylo její inkaso necelých 3,5 miliardy korun, rok na to byla tato suma bezmála 4,3 miliardy.

Podle poslance je nicméně alarmující fakt, že o většinu dodatečných peněz se zasloužily zahraniční pivovary, u piva vyrobeného v Česku vzrostly daňové příjmy pouze o 345 milionů, tedy ani ne o polovinu navíc vybrané částky. Něco takové podkopává více než tisíciletou tradici vaření zlatavého moku na území dnešní České republiky, upozornil zástupce ČSSD.

"Nejstarší doklad o vaření piva v českých zemích pochází z 11. století, předpokládá se však, že tato tradice je v Čechách ještě starší," připomněl v historickém exkurzu důvodové zprávy svého návrhu poslanec. "Bohatá tradice výroby piva je považována za důležitou součást českého kulturního bohatství a národního dědictví, na něž jsou mnozí obyvatelé České republiky hrdí. Specifické postavení piva je možné dokumentovat i na tom, že až doposud bylo množství piva zahraničního původu spotřebovaného na území České republiky pouze nepatrné," uvedl Skopal.

Sociálnědemokratický zákonodárce hraje na národní strunu ještě silněji. To když připomíná, že i snížená spotřební daň z piva bude převyšovat úroveň na německém trhu. Při té příležitosti Skopal zmínil i fakt, že například plzeňské pivo je v Německu dostání za nižší cenu, než za jakou se kvůli daňové zátěži prodává v ČR.

Poslanec připomněl, že i sám autor předchozího zvýšení Eduard Janota předkládal svoji úpravu jako časově omezenou. Skopal připustil, že jeho návrh by zřejmě připravil státní rozpočet zhruba o 850 milionů korun. Fiskální ztrátu by ale podle něj kompenzovala zvýšená zaměstnanost v oboru pivovarnictví, v dodavatelských i dalších navazujících oborech. Díky tomu, odhaduje Skopal, by se zvýšilo inkaso na sociálním a zdravotním pojištění, stejně jako daňové příjmy a příjmy z DPH.

Sněmovna by podle Skopalovy představy měla návrh odsouhlasit už v prvním čtení. Bez toho podle něj není možné, aby zákon mohl platit už od 1. ledna 2012.

Pivo je kromě spotřební daně zatížené také daní z přidané hodnoty. Jak přesně by se návrh promítl do jeho koncové ceny, není jisté. Výrobci piva ho kvůli zvýšení spotřební daně, ale i rostoucím nákladům, zdražili v uplynulých dvou letech od desítek haléřů až po několik korun.