Půjčit či nepůjčit? Nečas: Odpovědnost ponese v každém případě vláda

"Nepřistoupím na situaci, kdy by byla zodpovědnost shozena na Českou národní banku. Zbavování se odpovědnosti vylučuji. Buď jako vláda rozhodneme, že se nezúčastníme, nebo se zúčastníme a v tom případě budeme schopni nějakých garancí," řekl Nečas.

Připomněl znovu, že není velkým zastáncem toho, aby Česko prostředky MMF poskytlo a to zejména kvůli některým nejasnostem. Podle Nečase se totiž ukazuje, že existují rozdílné podmínky pro členy eurozóny a země stojící mimo ní. "To spočívá například v tom, že centrální banky eurozóny si mohou o prostředky požádat Evropskou centrální banku a nesahat tedy do rezerv. Nečlenské státy tuto možnost nemají," vysvětlil premiér.

Premiér hovořil také o výstupech z jednání v Bruselu, které se uskutečnilo koncem minulého týdne. Zástupci členských zemí tam jednali o tom, jakým způsobem docílit větší odpovědnosti vlád ve vztahu k rozpočtům.

Nečas znovu připomněl, že během jednání v Bruselu se Česko odmítlo závazně upsat jakýmkoli krokům, které by měly zásadní dopady na zem bez toho, aby byly projednány v parlamentu i na dalších úrovních.

"To rozhodnutí jít cestou mezivládní smlouvy, jsme připouštěli, nicméně mandát byl takový, se k přistoupení nezavazovat, dokud nejsou známy parametry takové smlouvy," řekl Nečas a dodal, že v současné chvíli existuje pouze "prázdný bílý papír" a prohlášení, že by se pod něj mělo Česko podepsat, proto považuje za zkratkovité.

Evropští lídři se na summitu unie dohodli, že země eurozóny a další státy by měly podpořit v rámci bilaterálních půjček Mezinárodní měnový fond (MMF) finanční injekcí ve výši 200 miliard eur, z toho 150 miliard eur by mělo jít od členských zemí eurozóny. MMF tak má získat další finanční prostředky k posílení svých zdrojů na boj s dluhovou krizí. Do deseti dnů od summitu mají země (včetně České republiky) odpovědět, zda tyto záruky navýší.