Volby v původním termínu nebudou, ÚS uznal Melčákovu stížnost

Ústavní soud ve svém odůvodnění odkázal již na svá dřívější rozhodnutí, která vycházejí z toho, že je třeba se držet kritérií formálně-racionální povahy norem, protože v České republice nelze hovořit o bezmezné vládě psaného zákona.

Soudce zpravodaj Pavel Holländer připomněl, že Ústavní soud již dříve dal jasně najevo, že nelze tolerovat ani svévoli zákonodárců, ani svévolné vykládání norem. Odkázal také na praxi a ústavní ustanovení některých dalších evropských zemí, především Rakouska, Německa, Řecka a Portugalska a také na historické odstrašující momenty například z doby Výmarské republiky.

Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat. Jeho nález je účinný dnešním dnem, nikoli až vyhlášením ve Sbírce zákonů.

Během dopoledního veřejného jednání Ústavního soudu vystoupil advokát Miloše Melčáka Jan Kalvoda, místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) a předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS).

Kalvoda zejména kritizoval legislativce, že se po březnovém pádu vlády nepokusili vyčerpat ústavní principy a rovnou se dohodli na nových předčasných volbách. Kalvoda zdůraznil, že zákon o předčasném rozpuštění sněmovny není zákonem ústavním, a Ústavní soud má pravomoc se jím zabývat.

Kalvoda zdůraznil, že ústava zná nástroje, jak dojít k předčasným volbám, a je povinností politické reprezentace je využít. "Je povinností nakládat s mandátem, ne se ho lehkovážně zbavit a jít si ve volbách pro další," poznamenal advokát.

Zaorálek trval na tom, že Ústavní soud nemá pravomoc se ústavním zákonem zabývat. Připomněl také, že přijetí ústavního zákona na zkrácení volebního období sněmovny bylo nejrychlejším krokem, který umožňoval rychlé řešení kritické situace.

Následně byl Zaorálek vystaven mnohým dotazům ze strany ústavních soudců. Místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová se vrátila také k momentu, kdy byla svržena vláda. Dala přitom najevo, že politici neprojevili snahu vytvořit novou vládu s politickým mandátem. Zaorálek se bránil, že situace hospodářské krize a českého předsednictví vyžadovala rychlé jednání, a nikoli složité vyjednávání politických stran o nové vládě, které by nikam nevedly. "Dohodli jsme se tedy na tom, že je třeba vrátit rozhodování lidu," řekl Zaorálek

Sobotka pouze poznamenal, že o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny rozhodl Senát ústavní většinou. Zároveň zdůraznil, že Senát dostál své povinnosti a dohlédl, aby byl zákon o zkrácení funkčního období v souladu s právním řádem a Ústavou ČR.

Ústavní soud se začal zabývat stížností poslance Miloše Melčáka spojenou s návrhem na zrušení zákona o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny. 1. září odložil vykonatelnost rozhodnutí prezidenta o vyhlášení voleb. Politická reprezentace krok Ústavního soudu ostře kritizovala a zároveň začala vyjednávat způsob, jak volby uskutečnit co nejdříve. Dohodla se přitom na návrhu trvalé ústavní změny, který nyní projednává parlament.