Nečasův kabinet projedná materiál s podtitulem "Právo na dětství". Co přinese?

Ministerstvo práce a sociálních věcí chce zlepšit současný systém ochrany práv dětí tak, aby se snížila diskriminace a nerovný přístup vůči dětem, ve strategii klade důraz na podporu rodinného prostředí.

V nejbližších letech by měl klást důraz na rozvoj pěstounské péče a aktivní vyhledávání náhradních rodin.

Strategii doplní akční plány, které budou obsahovat konkrétnější výčet úkolů a cílů jednotlivých rezortů, včetně časového harmonogramu. První z nich má ministerstvo práce a sociálních věcí vládě předložit do konce letošního března s tím, že bude platit až do roku 2015, a na něj pak naváže druhý akční plán, který se zaměří na roky 2016 až 2018.

Rezort si v předloze vytyčil, že všech stanovených cílů, by mělo být dosaženo do roku 2018, kdy Česká republika bude předkládat Výboru OSN pro práva dítěte další periodickou zprávu o pokroku dosaženém v oblasti naplňování práv dětí.

Spolu s tímto materiálem ministři dostanou na stůl i hodnotící zprávu o plnění národního akčního plánu k transformaci a sjednocení systému péče o ohrožené děti za uplynulé tři roky. Ta shrnuje, jaké úkoly akčního plánu se úspěšně splnily nebo jsou průběžně plněny. Zpráva se člení do celkem čtyř kapitol, první je analýza systému práce s ohroženými dětmi a rodinami, následuje část nazvaná síť služeb pro ohrožené děti a rodiny, na ni navazuje část hodnotící kvalitu práce s ohroženými dětmi a rodinami a dokument završuje kapitola řízení a financování systému péče o ohrožené děti a rodiny.

Ze zprávy vyplývá, že v letech 2009 až 2011 se naplnila řada aktivit, převážně analytického a metodického charakteru. Významným počinem bylo zejména schválení novely o sociálně-právní ochraně dětí, která mimo jiné upravuje oblast náhradní a pěstounské péče.

Dokument současně vyjmenovává i základní problémy, s nimiž se systém péče o ohrožené děti potýká. Autoři zmiňují zejména značnou rezortní roztříštěnost, která chod systému narušuje. Spolu s tímto nedostatkem úzce souvisí neefektivní a obtížně kontrolovatelný tok finančních prostředků a v neposlední řadě je nutné zapracovat na nejednotné legislativě a metodice.