Drama skončilo! Církve dostanou slíbený majetek a peníze

Ministři Věcí veřejných nakonec paragrafované znění zákona o církevních restitucích podpořili. Podle ministra dopravy Pavla Dobeše a vicepremiérky Karolíny Peake (oba VV) k tomu měli mandát výkonné rady a poslaneckého klubu své strany.

"Máme jednoznačný mandát jak z výkonné rady, tak z poslaneckého klubu, a podpoříme církevní restituce," řekl krátce před zahájením zasedání Mediafaxu Dobeš. "Ano. I já podpořím církevní restituce," dodala Peake.

Rýsující se koaliční krize tak byla zažehnaná. Do středečního rána totiž ještě nebylo jasné, jak se k záležitosti ministři za VV postaví. Do pozdních úterních hodin jednala výkonná rada, ale ministři za VV nebyli schopni se o hlasování o církevních restitucích dohodnout.

Návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi vláda schválila napotřetí. Na předchozích dvou jednáních totiž projednávání vždy přerušila.

"Považuji za důležitý výsledek, nikoliv cestu," řekl v úvodu premiér Petr Nečas (ODS) a dodal, že vláda se nad návrhem shodla jednomyslně a to je podle něj klíčové. "Jsem ráda, že jsme překonali jednu z mnoha křižovatek, na kterých se koalice ocitla," okomentovala debaty vicepremiérka Karolína Peake (VV). Na otázky novinářů, co stálo za změnou postoje VV, uvedla, že může veřejnost ujistit, že se koaliční partneři nedrží vzájemně pod krkem. Premiér totiž VV slíbil, že finanční náhrady, které církvím budou náležet, se nebudou brát z peněz na důchody, školství nebo sociální politiku. "Financování půjde z rozpočtové kapitoly všeobecná pokladní správa," uvedl Nečas. Zároveň uvítal i jednání o omezení agend jednotlivých centrálních úřadů, z nichž by vyplývalo i omezování úřadů.

Podle slov vicepremiérky během maratonu jednání s církevními zástupci VV dostaly ujištění, že církve mají jasné mechanismy, aby došlo k transparentnímu převodu.

Vzhledem k dalšímu procesu schvalování v parlamentu premiér konstatoval, že text je koaličně dohodnutý. "Předpokládám, že všichni budou hlasovat v souladu s koaliční smlouvou," prohlásil Nečas. Podle svých slov je připravený i na to, že Senát návrh neschválí. "Projde to bezpečně i včetně předpokládaného senátního zamítnutí," doplnil.

Majetkové vyrovnání vychází z návrhu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi z roku 2008, ale zásadně se liší v několika oblastech.

Vláda se s církvemi dohodla, že zvýší celkový objem naturálních restitucí z původních 51 miliard korun na 75 miliard korun. Díky tomuto navýšení se však sníží celková finanční náhrada z 83 miliard na 59 miliard korun.

"Vzhledem k nutnosti stabilizovat finanční hospodaření České republiky bylo dohodnuto, že dojde k rozšíření objemu naturálně vraceného majetku a následnému snížení finanční náhrady," odůvodňují v materiálu změnu poměru zástupci ministerstva kultury.

Vládní komise se rovněž dohodla na rovnocenném postavení všech oprávněných osob (všechny církve a náboženské společnosti a jimi zřizované právnické osoby). Návrh zákona z roku 2008 rozlišoval mezi oprávněnými osobami dvě skupiny, které měly rozdílný nárok v oblasti naturální restituce. "Okruh majetku, který může být vydán, tak bude pro všechny oprávněné osoby stejný," stojí v materiálu.

Primárním cílem majetkového vyrovnání je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. "Proto hlavní částí majetku, jenž bude církvím a náboženským společnostem vrácen, tvoří zemědělské nemovitosti - pole, lesy, rybníky a související stavby, se kterými církve a náboženské společnosti dříve samy hospodařily," upřesňuje předkládací zpráva. S tímto majetkem nyní hospodaří Lesy České republiky a spravuje ho Pozemkový fond České republiky.

Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz.

První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se částka bude každoročně snižovat o pět procent.

V původním návrhu byla doba splácení stanovena na 60 let. "Nyní se navrhuje zkrátit dobu vyplácení na třicet let tak, aby k finanční odluce došlo co možná nejdříve, avšak zároveň s ohledem na minimalizaci zatížení státního rozpočtu," upřesňují autoři v předloze.