Skončí opakované hlasování o nedůvěře vládě?

"Návrh vychází z Programového prohlášení vlády a jeho hlavním cílem je zavedení institutu konstruktivní nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou do ústavního pořádku," píší navrhovatelé v důvodové zprávě.

Institut konstruktivní nedůvěry - zjednodušeně řečeno - znamená, že Poslanecká sněmovna může vyjádřit kabinetu nedůvěru pouze v případě, že si v rámci hlasování odsouhlasí také jméno nového premiéra.

"Podle návrhu by mohla Poslanecká sněmovna vyslovit nedůvěru vládě za předpokladu, že jí návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry předloží nejméně 50 poslanců a tento návrh současně musí obsahovat jméno kandidáta na nového předsedu vlády, který bude s touto kandidaturou souhlasit," vysvětluje dále předkládací zpráva.

Novela zákona navíc upravuje také četnost takových hlasování. Pokud sněmovna návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry odmítne, je nový návrh přípustný nejdříve po uplynutí šesti měsíců od hlasování. Pokud by se měla tato doba zkrátit, potom musí návrh na vyslovení nedůvěry podat přinejmenším 80 poslanců.

Cílem úpravy je podle předkladatelů snaha zvýšit politickou stabilitu. "Poslanecká sněmovna, které je vláda odpovědna, poměrně často jedná o vyslovení nedůvěry vládě, což politickou a ve svých důsledcích i ekonomickou situaci v České republice destabilizuje," vysvětlují.

S tím souhlasí i politologové, podle kterých je zavedení institutu krokem správným směrem. "Celkově se to dá vnímat jako cesta k racionalizaci politiky, kdy strany vyvolávají hlasování, přestože ví, že nemají reálnou šanci vládu svrhnout," řekl Mediafaxu politolog Jan Bureš. Shoda nutná nad jménem kandidáta na premiéra navíc podle něj povede k výraznému snížení četnosti hlasování.

Zavedení institutu konstruktivní nedůvěry úzce souvisí i se změnou Ústavy České republiky. Proto kabinet Petra Nečase (ODS) na svém středečním zasedání posoudí i novelu ústavního zákona, která institut konstruktivní nedůvěry právně zakotví.

Institut konstruktivní nedůvěry není v Evropě ojedinělým rysem politického systému, využívají ho například v Německu, Maďarsku, Polsku, Slovinsku nebo ve Španělsku.