Senátor Šilar startuje iniciativu za zrušení střídání času

"Nám nejde o to zrušit letní čas, nebo zavést zimní čas. Nám jde o to zrušit střídání času," vysvětlil senátor s tím, že i odborníci se shodují na tom, že střídání času škodí lidskému zdraví.

"Abychom dosáhli kýženého výsledku jednoho času, bez jarního a podzimního střídání, musíme přesně splnit všechny náležitosti a formální požadavky Evropské občanské iniciativy (EOI). Musíme se držet přesně stanoveného harmonogramu připraveného Evropskou komisí," popsal proces. Iniciativa si prý nemůže dovolit manipulaci s podpisy a čísly identifikačních dokladů jednotlivých signatářů, protože by jí mohly hrozit stotisícové finanční sankce a trestní postih.

Senátor však věří v úspěch, protože projekt podporuje široká veřejnost.

Evropskou občanskou iniciativu bude možné registrovat nejdříve 1. dubna letošního roku, tehdy totiž vstoupí v platnost nařízení stanovující příslušné postupy a podmínky.

Nejdříve bude muset Šilarova iniciativa Only the time – Jen jeden čas ustanovit výbor občanů. Sedm občanů bude zastupovat sedm zemí Evropské unie, rozhodovat bude místo bydliště. Občanství mohou mít stejné. Podmínkou pro členství je také věk od 18 let (v Rakousku je spodní věková hranice 16 let). Členem výboru nesmí být europoslanec. Jakmile vznikne výbor, zvolí si své zástupce a náhradníky, kteří budou komunikovat s Evropskou unií.

Šilar chce svou iniciativu nechat registrovat už 1. dubna. Do dvou měsíců by měl od Evropské komise získat odpověď. V červnu by měl dostat potvrzení použitelnosti elektronického systému pro sběr prohlášení o podpoře.

Od prvního července pak proběhne sběr podpisů. Signatáři budou muset iniciativě poskytnout číslo svého identifikačního dokladu. Prvního července příštího roku pak bude sběr podpisů ukončen. Tři měsíce se bude pravost podpisů ověřovat.

Prvního října 2013 bude iniciativa předložena Evropské komisi. Její odpověď získají organizátoři za tři měsíce. Prvního ledna 2014 začne v případě, že se Evropská komise rozhodne návrhem zabývat, legislativní proces.

"Celá akce bude finančně, ale i organizačně velmi náročná. Plně tomu věřím. Jsme odsouzeni k úspěchu. Doufám, že nám všechno vyjde," uvedl senátor.

Europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL) dodala, že střídání zimního a letního času nepřináší žádné úspory. Jeho zrušení by tedy nemělo nic bránit. "Pokud jde o energetickou úsporu – pro celou Francii ta úspora znamená tolik, jako půl procenta provozu Temelína. Pokud jde o bezpečnost silničního provozu – tak studie říká, že zejména večer, kdy dojde k posunu času, bývá větší úrazovost dětí, které nejsou zvyklé na to, že není vidět," uvedla europoslankyně.

Studie psychologů prý ukazuje, že kvůli změnám času narůstá počet úrazů v důlním průmyslu. "Byl zjištěn i vyšší počet sebevražd a infarktů ve Švédsku. Zejména se problémy týkají lidí, kteří mají sezónní afektivní poruchy. Pacienti, kteří trpí depresí, mají prohloubení depresí," uvedla Roithová.

Ke změně času ze zimního na letní dojde zase v noci ze soboty na neděli. Ručičky hodin se posunou o jednu hodinu dopředu.