Vláda projedná balík opatření, včetně návrhu na snížení daně na benzin a naftu

Ekonomičtí experti koalice se na rozpočtových škrtech a zvyšování daní domluvili v úterý. Jejich cílem je udržet deficit veřejných rozpočtů na následující dva roky pod třemi procenty HDP. Dohoda byla přitom jednou z podmínek pro další pokračování Nečasova kabinetu a bez jejího posvěcení vládou a parlamentem podle premiéra nemá další existence jeho vlády smysl.DPH zůstane podle návrhu pro tři příští roky ve dvou sazbách a každá z nich se od roku 2013 zvýší o jeden procentní bod – na 15 a 21 procent. Přesun do vyšší sazby navíc čeká dětské pleny a zdravotní pomůcky.Valorizace důchodů se má snížit jen na třetinu růstu reálných mezd a třetinu míry inflace, v současnosti přitom úprava penzí zohledňuje růst spotřebitelských cen stoprocentně.Novinkou je také solidární příspěvek, prakticky zdanění bohatých. Z příjmů nad 100 tisíc korun budou zaměstnanci od příštího roku odvádět kromě základní 15procentní daně ze superhrubé mzdy ještě dalších sedm procent. O rok později nahradí superhrubou mzdu hrubá mzda ve výši 20 procent. Také k ní budou lidé s vysokými příjmy připlácet dalších sedm procent.Už v příštím roce navíc zmizí stropy pro zdravotní pojištění, které nyní lidé nad hranicí čtyřnásobku průměrné hrubé mzdy neplatí.Změny čekají také živnostníky, kteří uplatňují výdajové paušály. Pokud se na podnikatele vztahuje sazba 40 nebo 30 procent, budou moci paušály uplatňovat jen při obratu do dvou milionů korun. Kdo si nepovede účetnictví, bude moci uplatňovat jen slevu na daňového poplatníka nebo zaměstnávání zdravotně postižených, jiné slevy nebo bonusy budou ale moci využívat jen živnostníci bez paušálů.Další novinkou je pak zavedení zápisného pro studenty vysokých škol, které by mělo částečně nahradit výpadek peněz pro ministerstvo školství. Podle předsedy vlády budou vysokoškoláci platit zápisné ve výši 3000 až 3500 korun za semestr už od akademického roku 2012/2013.Mezi dalšími body balíky opatření je například zrušení duplicit ve státní správě a zjednodušení agend s úsporou téměř 12 miliard korun, konec doplatku na bydlení nebo zelené nafty pro zemědělce i zavedení srážkové daně vůči daňovým rájům.Ministři by měli ve středu rozhodnout také o vládních nebo poslaneckých návrzích zákonů, například o záměru poslanců ČSSD na snížení spotřební daně na naftu o 2,5 koruny na litr a o 1,5 koruny u benzinu. Jednotlivé rezorty se ke snižování daně staví negativně, změna by podle nich státní pokladnu víc nenaplnila.Ministerstvo financí se naopak obává toho, že by stát mohl přijít na dani o 15,1 miliardy korun a dopady na spotřebitele jsou podle něj nejisté, protože distributoři by si zvýšili marže. Lidé by podle rezortu i více jezdili, takže by návrh měl negativní dopady na životní prostředí.Ministerstvo financí podle předsedy poslaneckého hospodářského výboru a autora novely Milana Urbana (ČSSD) nechce přiznat chybu z roku 2009, kdy zvýšilo spotřební daň u motorové nafty o korunu. Nyní občané platí na spotřební dani za litr benzínu 12,84 koruny, za litr nafty 10,95 koruny.Sociální demokraté navrhují i další změny, například by podle nich měl všechny milosti u přímo voleného prezidenta kontrasignovat některý z členů vlády. K novele ústavního zákona se staví kriticky rezorty vedené vládní koalicí i prezidentská kancelář.Rezort financí se domnívá, že by měla být ústava jako základní zákon České republiky alespoň trochu stálá. "Kromě toho byly pravomoci prezidenta republiky posuzovány v nedávné době v souvislosti se změnou Ústavy České republiky umožňující přímou volbu prezidenta republiky," dodávají pracovníci ministerstva. Prezidentská kancelář je toho názoru, že kontrasignace milostí by zničila princip milosti jako "individuálního aktu odpuštění a milosrdenství", který nepodléhá justičním mechanismům.Na jednání Nečasova kabinetu se znovu dostane i další ústavní změna, takzvaný institut konstruktivní nedůvěry. Poslanecká sněmovna by podle úpravy ústavy a svého jednacího řádu mohla vyjádřit nedůvěru vládě pouze v případě, že by v rámci hlasování odsouhlasila také jméno nového premiéra.Novinka by také měla regulovat četnost hlasování. Pokud sněmovna návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry odmítne, může další pokus přijít nejdřív po půl roce od hlasování. Pokud by se měla tato doba zkrátit, potom musí návrh na vyslovení nedůvěry podat přinejmenším 80 poslanců."Tato vláda to nedělá kvůli sobě," zdůraznil v lednu, kdy se zákonem vláda poprvé zabývala, premiér. Účinnost předlohy je sice stanovená na 1. leden 2013, fakticky by se ale vztahovala až na příští kabinet. "Od roku 1996 až 2010 měly vlády většinu kolem 100 poslanců a byly závislé na věrnosti dvou tří poslanců a vedlo to k nestabilitě," připojil Nečas.Ministři se mají zabývat i dalšími body, například návratem informací o zbavení nebo omezení způsobilost k právním úkonům nebo o zákazu pobytu v republice na občanské průkazy, či změnou spotřebního zákona, která by měla zrychlit inovace v textilním průmyslu.