Peake jde jen o koryta

Josef Dobeš odešel na začátku dubna ze strany Věcí veřejné. Vedla ho k tomu prý zkaženost některých členů strany, kteří v průběhu nedávné vládní krize projevili větší sympatie vůči vládě než ke straně. „Chci podpořit ty, kteří zůstali ve VV, protože tohle jsou slušní lidé“ prohlásil v pořadu Dobeš. Není mi zcela jasné, co si pod pojmem slušnost bývalý ministr školství představuje. Jestli nejasné financování strany je v dnešní době „košér“. Z jakého důvodu je slušné korupční jednání. Jestli je takový čin o moc čistší, když se dostane na veřejnost, než když zůstane pověstným kostlivcem ve skříni. Dobeš osočuje Nečase ze stejných kroků, jako dělal Vít Bárta pro získání loayality, když se momentálně snaží získat potřebnou většinu v poslanecké sněmovně. Vzhledem k tomu, že se snažil vyvarovat konce vlády i v poslední krizi všemi možnými prostředky, není divu, že k tomuto přesvědčení Dobeš dospěl. Avšak je-li to pravda, ani tak bych si nedovolila tvrdit, že Bárta je oproti ostatním čistý jako tabula rasa. Karolína Peake si udupávala cestičku k vyším postům dlouhou dobu a není divu, že si toho všiml i Dobeš, když tento názor na její jednání má i široká veřejnost. Avšak Josef Dobeš se díky „prokouknutí“ Peake považuje dokonce za věštce. Dle Dobeše bylo zcela zjevné, že Karolína Peake je ve skupině lidí z VV, kteří vždy budou prokoaliční, i když tak půjdou proti straně. Podle Dobeše však problém vznikl z důvodu aktivního rozbíjení strany VV premiérem Nečasem. Nejspíše již byl také silně nakažen „Bártovo-johnovým stihomamem“. Totiž přesvědčením, že za problémy nese zodpovědnost vždy někdo jiný. Peake vzhledem ke svému ročnímu členství v ODS, měla v sobě pohnutky, které ji i nyní vedly k bližšímu vztahu s ODS. Ale chytrost se ji nedá upřít. Jak jinak totiž proniknout do vrcholné politiky. Prostřednictvím velké strany by měla daleko menší šanci než skrze novou stranu, kde zaručeně nebude taková „fronta“ na přední pozice. Josef Dobeš dále řekl, že „Věci veřejné jsou nezralé a opakovaně oslabované“, a tak by uvítal cestu zpět do komunální politiky. S vrcholnou politikou se totiž neumí poprat z toho důvodu, že všichni se v ní tváří jako největší přátelé, avšak za rohem „kují pikle“. Jen jestli to nebude z jiné příčiny. V komunální politice nebudou Věci veřejné tolik na očích, o jejich krocích nebudou tolik informovat média, a tak si budou moci v klidu hospodařit po svém.