Vláda bude jednat o miliardě korun pro věznice

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) v neděli avizoval, že českému vězenství vystačí prostředky do konce prázdnin. Předkládací zpráva návrhu pro vládu je ale méně optimistická. Při současném objemu prostředků je VS podle svých propočtů schopná zabezpečit řádný chod věznic, vazebních věznic a zabezpečujících prvků pouze do poloviny letošního července."Bez posílení rozpočtu lze očekávat především zvýšené napětí ve věznicích a vazebních věznicích v souvislosti s neplněním zákonných povinností ve vztahu k vězněným osobám, podstatné zhoršení bezpečnostní situace a v polovině roku i celkový kolaps vězeňství," uvedlo ministerstvo spravedlnosti.Pokud vláda zavře před situací oči, může to mít podle VS "nedozírné následky, například v podobě hromadného vystoupení (útěku) vězněných osob". Současně se tak zvyšují nároky na bezpečnost výkonu služby a nároky na dodržování zásad zacházení s vězni. S tím souvisí také nutné navýšení vězeňského personálu.Počet služebních příslušníků VS chce ministerstvo spravedlnosti k 1. červenci zvýšit o 275 míst, o dalších 228 lidí se má ke stejnému datu rozrůst počet občanských zaměstnanců.S nárůstem počtu pracovníků má ale problém ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), podle kterého je počet 2,5 zaměstnance na jednoho vězně diskutabilní. Šéf rezortu spravedlnosti to ale hájí, podle něj jsou dva pracovníci na jednoho vězně evropským standardem. Na středečním jednání má Pospíšil na podporu svého požadavku ukázat náklady související s provozem věznic.Na návrh ministerstva zemědělství bude kabinet projednávat zákon, podle kterého od začátku roku 2013 vznikne Státní pozemkový úřad. Nový úřad by měl do jedné instituce sloučit Pozemkový fond ČR a soustavy pozemkových úřadů.Státní pozemkový úřad by měl přinést personální i finanční úspory. Ze současných 1695 pracovníků má v příštím roce přijít o místo 350 lidí. Ministerstvo chce ušetřit 150 milionů korun na platech, počítá i se snížením investičních výdajů o téměř 10 milionů korun a provozních výdajů o dalších 68 milionů.Po zrušení Pozemkového fondu ČR nebude moci ministerstvo využít jeho peněz na pozemkové úpravy, chtělo by proto, aby podobným způsobem mohlo získat finance i od Státního pozemkového úřadu. Za posledních 20 let takto využilo ministerstvo více než 10,2 miliardy korun.Úřad bude řešit i pozemkové restituce, kterými se v současnosti zabývá přibližně 110 pracovníků pozemkových úřadů. Pokud projde legislativním procesem současná podoba zákona o církevních restitucích, počítají úředníci, že budou potřebovat dalších 170 kolegů.Vláda má rozhodnout také o zrušení zákona, který se nikdy nedostal do praxe. Jedná se o normu o úrazovém pojištění. Politici ji schválili před šesti lety, po opakovaných odkladech ale nikdy nenabyla účinnosti.Odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání dosud řeší ustanovení obsažená v zákoníku práce. Schválením zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců se měl dosavadní systém odškodňování opustit a zavést nový, dávkový systém sociálního pojištění.Tehdejší koncepce plánovala udělat z úrazového pojištění rovnocenný doplněk k pojištění zdravotnímu, nemocenskému a důchodovému. Cílem bylo začlenit úrazového pojištění do systému veřejnoprávního sociálního pojištění s vlastním systémem poskytovaných dávek.Rozhodnutím kabinetu by mělo Česko zvýšit rychlost stahování svých vojáků z Afghánistánu. Na konci roku 2014 by tam mělo působit jen 170 vojáků místo současných 640. Přispěje k tomu i zrušení Provinčního a rekonstrukčního týmu, které je naplánované na příští rok.Stahování vojáků souvisí s předáváním odpovědnosti za bezpečnost země afghánským ozbrojeným složkám, které by mělo skončit v roce 2014. O podobě nové mise NATO v Afghánistánu po roce 2014 se rozhodne na květnovém summitu NATO v Chicagu.České republika by po vládním souhlasu mohla také až do roku 2014 posílat do Afghánistánu dva miliony korun ročně na tamější školství a zdravotnictví.Smlouvy na dodávku konzultačních, poradenských nebo právních služeb na ministerstvech nebo dalších ústředních orgánech státní správy bude vláda dostávat zřejmě už jen pro informaci. Kabinet má o změně rozhodnout na návrh ministerstva financí.Podmínka vládního souhlasu platila pro smlouvy od jednoho milionu korun výš od 7. března, kdy se na ní ministři dohodli."Chceme vytvořit určitou záklopku nebo brzdu tomu, aby se tyto smlouvy, které jsou někdy historicky velmi objemné, jenom tak snadno a v zákulisí neuzavíraly," avizoval tehdy premiér Petr Nečas (ODS). Po dvou měsících ale kabinet zařadil zpátečku.Na programu středečního jednání vlády je i návrh na sjednání Protokolu o obavách irského lidu týkajících se Lisabonské smlouvy. Prezident Václav Klaus při této příležitosti připomněl, že zájmy Irů jsou politikům přednější než jím prosazovaná výjimka pro Českou republiku.