Obce musí na požádání zřídit invalidům vyhražená parkovací stání

"Diskriminací zdravotně postižených není jen nerovné zacházení, ale i pasivita, tedy aktivní nepřijetí opatření, která by postiženým umožnila využívat službu určenou veřejnosti," řekl ve čtvrtek agentuře Mediafax ombudsman Pavel Varvařovský. Dodal, že v takových případech se jedná o nepřímou diskriminaci postižených. Výjimkou jsou pouze situace, kdy by přijetí určitého opatření představovalo nepřiměřené zatížení a současně by existovalo adekvátní náhradní řešení parkování.Vlastníkem místních komunikací jsou obce. Jde tedy o veřejný majetek a užívání místních komunikací je veřejnou službou. Obec by proto měla podle ombudsmana se zřízením vyhrazeného parkování pro zdravotně postiženou osobu souhlasit vždy, pokud tomu nebrání závažný důvod a pokud zdravotně postižený člověk nemůže využít jiné, srovnatelné a přiměřené řešení. Zřízení vyhrazeného parkování povoluje silniční správní úřad, ovšem pouze za předpokladu, že s tím souhlasí vlastník komunikace.Obce obvykle hájí svůj nesouhlas se zřízením vyhrazeného parkování nedostatečnou kapacitou běžných parkovacích míst a tedy nemožností vyhovět všem žádostem o individuální vyhrazená parkování. Podle ochránce však takové odůvodnění samo o sobě nestačí. "Když není možné vyhovět všem žadatelům kvůli nedostatečné kapacitě parkovišť, musí obec individuálně zkoumat míru potřeby a užitku vyhrazeného parkování pro každého konkrétního žadatele," zdůraznil ombudsman.Pokud z povahy zdravotního postižení vyplývá, že vyhrazené parkování je pro žadatele nezbytné, může obec s jeho zřízením nesouhlasit jen za předpokladu, že existuje reálné alternativní řešení situace postiženého, které mu umožní využívat služby rovnocenným způsobem jako osobě bez postižení. "Pokud obec odmítne zřídit individuální parkovací místo a nenabídne jiné řešení, dopouští se diskriminace ve smyslu antidiskriminačního zákona," upozornil Varvařovský.Ombudsman se často setkává s případy, kdy obec stanoví podmínku, že žadatel o vyhrazené parkovací místo musí být sám držitelem řidičského oprávnění nebo vlastníkem auta. "Taková podmínka však nemá zákonné opodstatnění a zcela opomíjí fakt, že právě zdravotní postižení může být překážkou získání řidičského oprávnění, což ovšem nemá žádný vliv na potřebu zdravotně postiženého parkovat co nejblíže bydlišti," prohlásil Varvařovský.Stejně tak není podle něj přípustné obecně odmítat žádosti o zřízení vyhrazeného parkoviště, pokud žadatel trpí jiným než pohybovým postižením. "Obec musí i v těchto situacích individuálně vyhodnotit potřebu žadatele parkovat co nejblíže bydlišti ve vztahu k povaze zdravotního postižení," uzavřel veřejný ochránce práv.