Řečník Rath se dnes pokusí přesvědčit Sněmovnu

Rath by se měl podle mínění předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové (ODS) účastnit jen té části jednání, které se bude týkat jeho trestního stíhání. Rozhodnutí státní zástupkyně Lenky Bradáčové říká, že "budou uvolňovat pana Ratha na jednání Poslanecké sněmovny pouze pro tu část 40. schůze, jejímž předmětem bude rozhodnutí o přípustnosti trestního stíhání obviněného poslance."

Co se týče otázky veřejného či neveřejného zasedání, Němcová je pro zasedání neveřejné a její postoj se rovněž shoduje s Bradáčovou. Naopak Věci veřejné, ČSSD, TOP 09, ale i šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura se přiklánějí k jednání veřejnému.

Otazníky visí také nad tím, zda budou ve sněmovně Ratha doprovázet jeho advokáti. Místopředseda ČSSD Michal Hašek se domnívá, že by mohli být hosty na galerii. V rámci rozpravy zřejmě vystupovat nebudou, domnívá se shodně Hašek a Němcová.

Ratha by měla do dolní parlamentní komory doprovodit ozbrojená eskorta. Zajistí Rathův příchod, odchod a dohlédne na to, aby se nemařilo trestní stíhání.

Poslanec je obviněný z přijetí sedmimilionového úplatku, hrozí mu až 12 let vězení. Exministr zdravotnictví, bývalý hejtman a současný poslanec byl policií zadržen v polovině května bezprostředně poté, co miliony v hotovosti přijal. Sněmovní mandátový a imunitní výbor již doporučil plénu Poslanecké sněmovny zákonodárce policii vydat.

Po hlasování o vydání Ratha k trestnímu stíhání se bude sněmovna věnovat zbylým bodům programu. Na něm má například dva zákony vrácené Senátem. Prvním je novela, která zakazuje pachatelům opakovaných přestupků pobyt až na tři měsíce v místě, kde opakovaně přestupky páchal.

Druhou zamítnutou předlohou je návrh zákona o poštovních službách, který ruší monopolní postavení České pošty. Norma má odstranit bariéry bránící ostatním subjektům vstoupit na poštovní trh, po vypršení licence České pošty má umožnit vyhlášení výběrového řízení na nového dodavatele služeb. Smyslem novely je dokončení liberalizace poštovního trhu a odstranění zbývající části poštovní výhrady, která se dnes vztahuje na písemnosti do 50 g nebo s cenou do 18 korun.

Důležitým bodem červnového jednání sněmovny bude také prováděcí zákon o volbě prezidenta republiky. Pozměňovací návrh ústavně právního výboru zavádí finanční limit pro kampaň v prezidentských volbách ve výši 40 milionů korun na první a 10 milionů korun na případné druhé kolo volby.

Jedním z hlavních bodů návrhu je, že se petice s nejméně 50 tisíci podpisy stane jednou ze tří cest, jak nominovat kandidáta do přímé volby. Chybovost při namátkové kontrole 8 500 podpisů nesmí překročit tři procenta. Kromě občanských návrhů podpořených peticemi může kandidáta do přímé volby prezidenta nominovat také skupina 20 poslanců nebo 10 senátorů. Prezidentem bude ten, kdo už v prvním kole přímé volby získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud se nikdo takový nenajde, utkají se o přízeň voličů dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů z prvního kola v kole druhém. Volební období prezidenta zůstává pětileté a u jednoho člověka se může opakovat vždy jenom dvakrát po sobě.

V prvním čtení se sněmovna bude věnovat také návrhu, který legalizuje konopí pro léčebné účely. Konopí by jako léčivo mohlo ulevit od chronické a neztišitelné bolesti, kterou trpí například pacienti s roztroušenou sklerózou, rakovinou, encefalitidou, neuralgií, AIDS, pacientům s atopickým ekzémem nebo glaukomem v bolestivém stadiu.

Poprvé se do sněmovny podívá také diskutovaná norma o rozpočtovém určení daní - podle té by čtyři největší města v Česku měla ročně přijít o 1,1 miliardy korun, hospodaření dalších obcí naopak o 12 miliard korun posílí. Novela RUD ubírá z rozpočtu Prahy 650 milionů, Brna 203 milionů, Ostravy 158 milionů a Plzně 90 milionů ročně. Celkově se ale obcím v rámci RUD rozdělí o 12 miliard korun více, především díky tomu, že návrh do rozpočtového určení přidává prostředky původně určené na národní dotační tituly.

V prvním čtení by se měli poslanci věnovat také úpravě ústavy, která počítá se zavedením institutu konstruktivního vyjádření nedůvěry, poprvé se do sněmovny podívá také ekonomický balíček, který obsahuje například zvýšení DPH.

Ve druhém a ve třetím čtení by se měli poslanci zabývat také ostře sledovaným zákonem o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Primárním cílem této normy je umožnit církvím a náboženským společnostem, aby byly hospodářsky nezávislé na státu. "Proto hlavní částí majetku, jenž bude církvím a náboženským společnostem vrácen, tvoří zemědělské nemovitosti - pole, lesy, rybníky a související stavby, se kterými církve a náboženské společnosti dříve samy hospodařily," upřesňuje předkládací zpráva. S tímto majetkem nyní hospodaří Lesy České republiky a spravuje ho Pozemkový fond České republiky.Restituce bude stát církvím vyplácet po dobu 30 let. Během prvních 17 let od nabytí účinnosti zákona o majetkovém vyrovnání bude ale i nadále stát církvím přispívat na jejich provoz. První tři roky bude částka příspěvku stejná jako v současnosti, dalších 14 let se bude každoročně snižovat o pět procent.

Poslanci v lavicích zasednou v úterý ve 14 hodin, červnová schůze by měla trvat zhruba deset dní.