K čemu je imunita? Aby poslanec mohl krást, podvádět a řídit opilý

Praha - Poslanecká sněmovna v úterý vydala poslance Otto Chaloupku (VV) policii k trestnímu stíhání, pro vydání hlasovalo 94 poslanců, proti jich bylo 37. Protikorupční policie požádala sněmovnu o vydání poslance kvůli stíhání pro trestný čin přijetí úplatku.

Pro vydání poslance hlasovali všichni přítomní poslanci KSČM, kromě Jiřího Bessera všichni přítomní poslanci TOP 09 a kromě Vlasty Bohdalové všichni přítomní z ČSSD. Bohdalová i Besser se zdrželi. Z ODS hlasovali pro vydání pouze tři poslanci a z nezařazených byli pro Jiří Paroubek, Jiří Šlégr (oba NS-LEV21) a Kristýna Kočí.Ačkoliv Věci veřejné před volbami deklarovaly, že budou vždy hlasovat pro vydání poslance k trestnímu stíhání, sedm poslanců VV v úterý hlasovalo proti vydání Chaloupky, a zbylí čtyři přítomní z této strany se zdrželi."Prohlašuji, že jsem nevinen. Prosím, zvažujte všechny argumenty. Žádám vás, abyste hlasovali proti mému vydání," řekl ve své řeči mimo jiné poslanec Chaloupka.Chaloupka během svého vystoupení přiblížil kolegům ze sněmovny svou verzi událostí. Vařejku poznal podle svých slov v roce 2010. "Působil jako mladý, vzdělaný a nadějný člověk a jeho členství v našem klubu jsem uvítal. Protože jsem v té době neměl asistenta, uzavřel jsem s ním smlouvu," vysvětlil, jak s asistentem navázal spolupráci.Vařejkovi pak podle svých slov po společné dohodě uhradil náklady na předvolební kampaň (Vařejka byl na kandidátce na čtvrtém místě) s tím, že mu je asistent vrátí. Podle dohody převzal dvě splátky v hotovosti, celkem za 37 tisíc korun."Poté, co jsem poznal, že pan Vařejka není schopen vykonávat funkci asistenta, chtěl jsem ukončit spolupráci s tím, že potřebuji zkušenějšího asistenta v Praze a on zůstane mým asistentem v Hodoníně. V ten moment se z Vařejky stal zcela jiný člověk," prohlásil v úterý Chaloupka.Ten také dodal, že na něj v dubnu loňského roku podal Vařejka trestní oznámení a tvrdil, že ho měl Chaloupka nutit, aby mu dával peníze. Poslanec také upozornil na skutečnost, že policie požádala sněmovnu o jeho vydání po 12 měsících od podání trestního oznámení."K čemu má sloužit imunita? Jistě ne k tomu, aby poslanec mohl řídit pod vlivem alkoholu, krást a podvádět. Domnívám se, že je tu pro ten moment, kdy vůbec není jasné, zda zákonodárce vůbec něco spáchal," doplnil Chaloupka.Mluvčí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality Jaroslav Ibehej žádost o vydání Chaloupky již dříve přiblížil s tím, že se jedná o případ, kterým se policie zabývá na základě trestního oznámení, jež na Chaloupku loni podal jeho tehdejší asistent Vratislav Vařejka.Vařejka pro Chaloupku skutečně pracoval jako asistent od září 2010. Asistent v oznámení uvedl, že musel poslanci Chaloupkovi odevzdávat část své výplaty. Jak řekl loni v dubnu, musel mu každý měsíc vracet ze své výplaty 20 tisíc korun. Dokazovat to mají tajné nahrávky, které si měl Vařejka pořídit.Chaloupkovi v případě uznání viny hrozí až pět let vězení.

Související

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit

Poslanecká sněmovna v pátek v závěrečném hlasování schválila novelu stavebního zákona. Tato klíčová legislativní změna má podle ministerstva pro místní rozvoj za cíl zásadně zrychlit a zjednodušit povolovací procesy v Česku, omezit roztříštěnost řízení, zkrátit průtahy a posílit právní jistotu stavebníků, obcí i investorů. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Otto Chaloupka

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

V bezpečí už nebude žádné místo v Evropě. Zelenskyj nastínil možnosti Putinových raket

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj důrazně varoval před rozšiřujícími se raketovými kapacitami Ruské federace. Podle jeho slov bude Moskva již brzy schopna odpalovat balistické rakety s doletem až 5 000 kilometrů. Tento technologický posun by znamenal, že v dosahu ruských útoků se ocitnou prakticky všechna hlavní a významná města na evropském kontinentu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy