Drábek zvýší platy politiků a soudců až o desetitisíce měsíčně

Platová základna, podle které se platy soudců i politiku počítají, by pro rok 2013 podle návrhu činila 61 713,90 korun. Pro určení platu a náhrad výdajů soudců Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, vrchních soudů, krajských soudů a okresních soudů se v lednu 2013 oproti platové základně platné v červnu 2012 tak zvýší o 4 491,40 korun; platová základna soudců Ústavního soudu se zvýší o 9 982,90 korun, stejně jako ostatním představitelům státní moci včetně poslanců, senátorů a europoslanců.

Hrubý poslanecký plat by tak po přepočtu vzrostl z 55 900 korun na 66 700 korun, ministerský z 106 600 korun na 127 200 korun a premiér by si polepšil o bezmála 30 tisíc korun na 179 tisíc měsíčně.

Navýšení způsobí změna jejich společné platové základny se soudci. Ústavní soud totiž dříve označil snížení platové základny k průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře z trojnásobku na 2,5 násobek, k němuž došlo od 1. ledna 2011, za platovou restrikci vůči soudcům, která je v rozporu s Ústavou. Návrat k trojnásobku by však podle ministerstva práce a sociálních věcí kladl vysoké nároky na prostředky ze státního rozpočtu v roce 2013 i v letech dalších, tedy v období, ve kterém se uplatňují úsporná opatření prakticky u všech skupin obyvatelstva.

"Za přiměřené řešení, zejména vzhledem k současné ekonomické situaci a možnostem státního rozpočtu, se proto považuje stanovení relace platové základny k průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře ve výši 2,7násobku," konstatuje v materiálu předkládající ministerstvo práce a sociálních věcí.

Navrhované řešení vychází z předpokladu, že zrušená relace platové základny ve výši 2,5 násobku je příliš nízká, avšak současně bylo Ústavním soudem ponecháno na "vůli moci zákonodárné a výkonné", v jaké úrovni ji nově stanoví.

"Jestliže byla Ústavním soudem platová základna vypočtená jako násobek číslovky 2,5 shledána jako protiústavní a v logice pak původní platová základna vypočtená násobkem číslovky 3 jako bezpečně ústavně konformní, pak za kompromisní řešení, které by v budoucím možném testu ústavní konformity mohlo obstát, bylo zvoleno stanovení násobku číslovkou 2,7," stojí v materiálu mířícím na vládu.

Po případném přijetí návrhu by tak v roce 2013 činily celkové náklady 576,7 milionu korun. Z toho na platy soudců Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu, vrchních, krajských a okresních soudů by stát vydal navíc 352,1 milionů, na soudce Ústavního soudu 5,3 milionu, státním zástupcům 128,4 milionů, politikům 84 milionů a zaměstnancům Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových 6,9 milionu.