Hlasování o nedůvěře vládě? Brzy bude jasno

Institut konstruktivní nedůvěry prakticky znamená, že Poslanecká sněmovna může vyjádřit kabinetu nedůvěru pouze v případě, že si v rámci hlasování odsouhlasí také jméno nového premiéra. Materiál na vládě předložila vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM).

"Podle návrhu by mohla Poslanecká sněmovna vyslovit nedůvěru vládě za předpokladu, že jí návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry předloží nejméně 50 poslanců a tento návrh současně musí obsahovat jméno kandidáta na nového předsedu vlády, který bude s touto kandidaturou souhlasit," stojí v předkládací zprávě.

Úprava má zregulovat také četnost hlasování. Pokud sněmovna návrh na vyslovení konstruktivní nedůvěry odmítne, může další pokus přijít nejdřív po půl roce od hlasování. Pokud by se měla tato doba zkrátit, potom musí návrh na vyslovení nedůvěry podat přinejmenším 80 poslanců.

"K přijetí návrhu na vyslovení nedůvěry vládě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců. Prezident republiky jmenuje nového předsedu vlády na návrh Poslanecké sněmovny," uvádí návrh změny ústavy.

Cílem úpravy je podle předkladatelů snaha zvýšit politickou stabilitu. "Poslanecká sněmovna, které je vláda odpovědna, poměrně často jedná o vyslovení nedůvěry vládě, což politickou a ve svých důsledcích i ekonomickou situaci v České republice destabilizuje," vysvětlují autoři změny.

S tím souhlasí i politologové, podle kterých je zavedení institutu krokem správným směrem. "Celkově se to dá vnímat jako cesta k racionalizaci politiky, kdy strany vyvolávají hlasování, přestože ví, že nemají reálnou šanci vládu svrhnout," řekl Mediafaxu politolog Jan Bureš. Shoda nutná nad jménem kandidáta na premiéra navíc podle něj povede k výraznému snížení četnosti hlasování.

"Tato vláda to nedělá kvůli sobě," zdůraznil v lednu předseda vlády Petr Nečas (ODS). Účinnost předlohy je sice stanovená na 1. leden 2013, fakticky by se ale vztahovala až na příští kabinet. "Od roku 1996 až 2010 měly vlády většinu kolem 100 poslanců a byly závislé na věrnosti dvou tří poslanců a vedlo to k nestabilitě," připojil Nečas.

"Zkusíme zabojovat. My jsme přesvědčeni, že ten návrh je dobrý, že opravdu řeší z tohoto pohledu i krizové situace a vylepšuje náš ústavní pořádek," prohlásil Nečas o čtvrt roku později v reakci na argument, že ČSSD úpravu odmítá a bez ní koalice novinku neprosadí.

"Já chci znovu zdůraznit, že by se opravu týkal až dalšího volebního období. Čili pokud čtu sebevědomé věty předáků sociální demokracie, kteří již teď vědí, jak dopadnou volby, tak by z tohoto pohledu mělo být jasné, že se nejedná o tuto vládu, ale spíš o tu vládu budoucí," uvedl premiér a dodal: "Budeme jednat. Jsme přesvědčeni, že je to dobrý návrh a uvidíme, jak ta jednání dopadnou."

Protože se návrhem mění i Ústava ČR, je k přijetí potřeba hlasů 120 poslanců. Proto vláda potřebuje také souhlas alespoň některých členů opozice.

Návrh vychází z vládního programového prohlášení. Institut konstruktivní nedůvěry není v Evropě ojedinělým rysem politického systému, využívají ho například v Německu, Maďarsku, Polsku, Slovinsku nebo ve Španělsku.

Říjnová schůze Poslanecké sněmovny začíná v úterý ve 14 hodin.