Vláda slibuje: Musíme chránit lidi, kteří udají svého zaměstnavatele

"Zaměstnanec, který se setká ve svém pracovišti s trestným činem, zejména s korupcí, by měl být do budoucna chráněn proti výpovědi. Paragrafové znění bude obsahovat výčet trestných činů, jejichž ohlášení se bude ochrana týkat a také možnosti obrany těch, kteří byli nařčeni neoprávněně," uvedla Peake.

Úředníci rozpracovali několik variant řešení věcného návrhu. Nakonec se přiklonili k možnosti, že nebudou tvořit zbrusu nový zákon, ale přidají několik paragrafů k již existujícímu antidiskriminačnímu zákonu a krátce upraví i jiné právní normy, například občanský soudní řád a služebně-právní předpisy.

Novela by měla zajistit větší právní ochranu pro zaměstnance, kteří nahlásí trestně-právní jednání svých zaměstnavatelů. Jedná se jak o zaměstnance veřejného sektoru, tak o soukromé firmy. V případě, že by zaměstnanec ohlásil například korupční firemní jednání, neměl by být od společnosti, v níž pracuje, jakkoliv diskriminovaný.

Předsedkyně nejmenší vládní strany chce zavést tzv. obrácené důkazní břemeno. V praxi to znamená, že když žalobce před soudem sdělí informace, z nichž lze dovodit, že došlo k diskriminaci, žalovaný musí dokázat, opak, tedy, že nedošlo k porušení zásady rovného zacházení. Povinnost předložit důkazy se tak přenáší na žalovanou stranu. Žalobce ale bude mít i nadále obecnou důkazní povinnost, nemělo by tak stačit nepodložené tvrzení, že byl někdo kvůli oznámení diskriminován.

S tím ale nesouhlasí největší odborářská centrála Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), která si přeje, aby vláda návrh zákona zamítla. "Taková právní úprava by neohrozila občany nepoctivé, ale naopak by ohrozila občany poctivé. Byla by v rozporu nejen s dosavadními principy trestního práva, ale i s principy právního státu," píší v připomínkách odboráři, podle kterých by měl každý, kdo bude chtít někoho poškodit, veškerou právní ochranu a naopak zaměstnavatelé by se museli hájit bez prostředků na obranu.

Úředníci ovšem tvrdí, že odbory nepochopily koncept ochrany oznamovatelů.

Whistleblowing může být podle rezortu vicepremiérky zásadním nástrojem pro odhalování korupce. Dopad na rozpočet by měl být podle materiálu mizivý, snížením korupce by se mohly zlevnit služby a výrobky, do kterých se v současnosti promítají hodnoty úplatků. "Dále lze počítat s tím, že se díky zásahu oznamovatele podaří včas zabránit například výrobě vadných výrobků, čímž příslušná společnost ušetří prostředky za stahování zboží z prodeje a výdaje za právní důsledky," uzavírá materiál.

Paragrafované znění novely by mělo na jednání vlády v dubnu příštího roku, zákon by tak mohl platit nejdříve od roku 2014.