Vláda "obyčejné lidi" v komisích nechce. Prý by ohrozili bezpečnost státu

"Jsem osobně přesvědčená, že takové komise by nebyly parlamentními komisemi," uvedla Peake.

Opoziční poslanci si myslí, že aby mohla vyšetřovací komise rozkrýt podezření, která zasahují do politiky, neměli by v ní sedět pouze poslanci.

"Musí být možné, aby byla složena z vážených osobností schopných garantovat důsledné rozkrytí všech podezření, přičemž tyto osobnosti by měly být důvěryhodné a nezávislé na parlamentu, respektive na té jeho komoře, která komisi zřizuje," píší v důvodové zprávě předkladatelé návrhu, kteří připomínají zahraniční úspěchy tohoto institutu v zahraničí na příkladu komise Senátu amerického Kongresu, která vyšetřovala kauzu Watergate, nebo britskou komisi, která se zabývá odposlechy, jež pořizovala firma mediálního magnáta Ruperta Murdocha.

"Zkušenosti s fungováním většiny vyšetřovacích komisí v České republice jsou však takové, že většinou vyšetřovací komise nic zásadního nevyšetřila," domnívají se o současném stavu poslanci.

Vláda nejspíše s návrhem souhlasit nebude, ministerstva k novele podala nesouhlasná stanoviska. Ministerstva pro místní rozvoj, obrany a průmyslu poukázala na to, že i nyní si může komise přibrat odborníky, a to včetně vyšetřovatele. "Poslanecký návrh zákona je nadbytečný, jelikož účast odborníků lze zajistit právě tímto způsobem," píší v připomínkách.

Ministerstvo kultury se bojí, že by se lidé bez bezpečnostních prověrek mohli dostat k citlivým informacím. "Takovýto stav by mohl vést až k ohrožení bezpečnosti státu," píše rezort, kterému velí ministryně Alena Hanáková (TOP 09), podobný názor má i Bezpečnostní informační služba (BIS).

Ministerstvo spravedlnosti se zabývalo i technickými problémy novely, není podle něj jasné, kdo by mohl kandidáty na členy komise navrhovat.

Vyšetřovací komise pro vyšetření věci veřejného zájmu může i nyní vzniknout na návrh alespoň čtyřiceti poslanců.

Účast "obyčejných" občanů v parlamentních vyšetřovacích komisích podporuje například občanská iniciativa Vraťte nám stát, ve které se angažuje právnička Hana Marvanová nebo herec, scénárista a režisér Břetislav Rychlík.

Protože jde o poslanecký návrh, i přes negativního vládního stanoviska poputuje novela do dolní komory Parlamentu. Pokud by ji zákonodárci schválili a prezident podepsal, začala by platit ode dne svého vyhlášení.