Nejvyšší správní soud rozhodl: Dělnická strana se rozpouští

"Za prvé, politická strana Dělnická strana se rozpouští. Za druhé, likvidátorem je určen magistr Janeček. Za třetí, navrhovateli se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení," řekl předseda senátu Vojtěch Šimíček.

V průběhu čtyřdenního procesu, který začal 11. ledna, se snažil vládní advokát Tomáš Sokol přesvědčit soudce, že Dělnická strana se odchýlila od svého programu a v posledních letech systematicky porušuje ústavu a veřejný pořádek a zároveň ohrožuje práva a základní svobody občanů.

To se mu také podařilo. "Dělnická strana byla podle soudu právem označena jako strana vyznávající totalitní ideologii, jako strana hlásící se ke společenskému modelu, který byl zavržen po způsobení nevýslovného utrpení desítkám milionů lidí, a který přes odstup více než půl století neztratil nic z negativního příkladu budoucím generacím," píše se rozsudku, který NSS zveřejnil na svých internetových stránkách. "Vzhledem k soudem shledanému úmyslu Dělnické strany nahradit současný „Systém“ demokratického právního státu totalitní ideologií nacionálního socialismu nelze mít pochyb o předpokládaném porušení článku 9 odst. 2 Ústavy," vysvěttlil NSS.

"V řízení bylo prokázáno, že skutečný program DS, nahlížený ve světle projevů představitelů a členů této strany...směřuje k vyvolávání národnostní, rasové, etnické a sociální nesnášenlivosti a ve svém důsledku ke snaze o omezení základních práv a svobod určitých skupin obyvatel České republiky, zejména menšin (typicky romské, ale také vietnamské a židovské, dále obecněji přistěhovalců a lidí jiného původu, barvy pleti či sexuální orientace)," uvádí NSS v rozhodnutí. "V tomto ohledu proto soud uzavřel, že program DS směřuje k odstranění demokratických základů právního státu. DS nepochybně směřuje k potlačení rovnoprávnosti občanů, a to zejména na základě národnostního klíče nebo sexuální orientace."

NSS si také všiml provázanosti Dělnické strany s neonacistickým hnutím v Česku a páchaným násilím. "DS absorbovala osoby z neonacistické, respektive krajně pravicové scény neštítící se násilí a následně svojí strukturou i ideově podporovala a oslavovala akce, na nichž k násilí došlo. Jedná se o podstatné skutečnosti, které potenciál DS zařadit se po bok politických stran fungujících v souladu se zákonem limitně přibližují nule. DS se těchto charakteristik navíc nezbavila ani po předchozím návrhu na její rozpuštění," uvádí se v písemném vyhotovení rozsudku.

Rozsudek však nemusí zapříčinit konec činnosti členů DS a hlásání jejich myšlenek. "Rozpuštění DS proto znamená pouze její vyřazení ze soutěže politických stran, nikoliv vyřazení jejích představitelů a členů – byť lze připustit, že obtíže spojené s přechodem do jiného politického subjektu nebo se založením nové politické strany znamenají zásah (právem aprobovaný) do jejich politických práv a třebas jen krátkodobé omezení jejich možnosti usilovat o politickou moc," konstatoval soud.

Vládní podání mělo desítky stran a zhruba devadesát příloh. Podle spisu, který cituje policejní a bezpečnostní složky, má Dělnická strana blízko k neonacistickému hnutí. Tím také strana porušuje podle vlády zákon o sdružování v politických stranách a politických hnutích.

Dělnickou stranu hájil před soudem její předseda Tomáš Vandas. V závěrečné řeči označil proces za politický. "Vláda návrh podala kvůli vytrvale vzrůstající popularitě a podpoře Dělnické strany mezi veřejností," řekl. Důkazy o protiprávní činnosti Dělnické strany podle jeho názoru chyběly, uvedl Vandas.

Dělnická strana se může do 30 dnů od právní moci rozsudku obrátit na Ústavní soud pokud shledá, že rozhodnutí o jejím rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.