Rána gamblerům: Praha schválila novelu vyhlášky o hazardu

Kromě snížení počtu míst z původních 650 na zhruba 340 míst počítá vyhláška mimo jiné i s tím, že hazard bude v budoucnu dostupný pouze v kasinech a hernách. Pražské radnice dostanou možnost samy určit, zda na svých územích loterie a hazardní hry zcela zakážou. "Vyhláška navíc vylučuje jakoukoli reklamu hazardu," řekl už dřív ČTK Manhart. Zmizí tak neonové poutače a barevné reklamní tabule lákající gamblery do heren.

Třeba podle předsedy pražské Strany zelených Petra Štěpánka ale novela přenáší odpovědnost na městské části a otevírá tak příležitost pro provozovatele hazardu korumpovat místní samosprávy. Většina radnic se také k nulové toleranci zatím nehlásí. Manhart ale tvrdí, že Praha chce pouze nastavit obecná pravidla, jimiž se budou radnice řídit.

Patologické hráčství se v mezinárodní klasifikaci nemocí řadí do kategorie "nenormálního chování nebo poruchy kontroly podnětů" a je definováno jako porucha, jež spočívá v častém a opakovaném hraní, které určuje život pacienta a vede k destrukci jeho sociálních, pracovních a rodinných hodnot a povinností."

Nadměrné hraní zběsilých pacientů je řazeno mezi mánie - což je samostatná nemoc, která je spojená se silným vzrušením, vnitřní neklidnou formou melancholie, pozitivními změnami v náladě bez nějakého důvodu a ustavičnou melancholií.

Závislost na hraní znamená sociální poruchu osobnosti, pro kterou je charakteristická lhostejnost vůči sociálním povinnostem a bezcitná ignorace pocitů druhých lidí. Tento typ chování se hojně vyskytuje ve věznicích.

Patologické hráčství se vyznačuje opakujícím se, vytrvalým a často se stupňujícím gamblerstvím navzdory negativním sociálním dopadům, jako jsou dluhy, narušení rodinných vztahů a špatný vliv na profesní růst jedince.

Nejvíce rizikovou skupinou jsou muži z velkých měst ve věku kolem 30 let, kteří žijí sami. Počátek závislosti obvykle vzniká v období dospívání, přestože ženy se většinou stávají závislé v prostřední fázi svého života. Ve chvíli, kdy se začnou léčit, již bývají hluboce zadlužené, uvažují o sebevraždě a většinou za sebou mají trestnou činnost, kterou získávaly prostředky na hazard. Významná část závislých (přibližně jedna třetina) trpí navíc fyzickou závislostí na droze, např. na alkoholu nebo heroinu.

Až 2-3% populace mají problém s hazardem a zhruba 1% trpí něčím, co bývá označováno jako abnormální sklony k hazardu. Byla prokázána korelace mezi dostupností hazardních her (která je měřena například počtem hracích automatů na 1000 obyvatel) a četností patologických hráčů, píše cs.pokerstrategy.com.