Komunista Filip to schytal od neziskovek. A není sám. Co prohlásil?

"S porozuměním kontextu se člověk bohužel nemůže ubránit dojmu, že ti z vás, kteří volby pochvalně komentovali, ze sebe nechali učinit nástroj propagandy. Tuto propagandu ázerbájdžánský režim nepochybně využije k legitimizování svého diktátorského režimu jak doma, tak i ve světě," píše se v dopisu adresovaném například také bývalému ministru zahraničí Cyrilu Svobodovi nebo někdejší poslankyni za ČSSD a současné kandidátce za SPOZ Anně Čurdové.

Říjnové prezidentské volby v Ázerbájdžánu vyhrál se ziskem bezmála 85 procent hlasů Ilham Alijev. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) však uvedla, že hlasování provázely "závažné nedostatky" a země nesplnila svůj závazek uspořádat demokratické volby.

"Falšovalo se všude. Pokud se dřív státní moc uchylovala k podvodům ke konci volebního dne, tentokrát začali hned od rána," řekl serveru Contact.az opoziční předák Eldar Namazov. Podle šéfa opoziční strany Müsavat Isy Gambara Alijevova strana Nový Ázerbájdžán rozvážela zverbované "voliče" po volebních okrscích, do volebních seznamů byli zařazováni lidé pobývající v zahraničí a jejich jménem hlasovaly nastrčené osoby. Prohřešky proti volebnímu zákonu připustila i ústřední volební komise. Docházelo k nim v "některých hlasovacích místnostech" a dopouštěla se jich prý opozice.

Například Filip ale zdejším médiím údajně řekl, že při volbách nezaznamenal žádná porušení zákona. Uvedl také, že se uskutečnily podle evropských norem. Podobně se vyjádřili i další čeští pozorovatelé.

Prezident země Ilham Alijev převzal v roce 2003 funkci po svém otci Gejdarovi, někdejším členovi nejvyššího vedení Komunistické strany Sovětského svazu, který stál v čele země skoro bez přerušení od roku 1969. Opozice zvolení Alijeva označila za zmanipulované.

Později si dal Alijev v referendu odhlasovat zrušení ústavní normy, která omezovala počet po sobě jdoucích prezidentských mandátů na dva.

Opozice v zemi si stěžuje na omezování svých práv. Účastníci protirežimních demonstrací bývají zatýkáni. Před parlamentními volbami v roce 2005 vyjádřily USA znepokojení nad zatýkáním politiků a vylučováním ministrů z vlády.

Přívrženci režimu argumentují tím, že za Alijevovy vlády se hrubý domácí produkt země s necelými deseti miliony obyvatel více než ztrojnásobil, hlavně díky miliardám dolarů z těžby ropy a plynu, a také stoupla životní úroveň. Bohatství je však rozděleno nerovnoměrně, napsal web CT24.