Budeme bez internetu? Vláda kývla na kybernetický zákon

"Návrh zákona si neklade za cíl postihnout a eliminovat všechna rizika, která se mohou dotknout všech uživatelů kybernetického prostoru, ale snaží se ochránit tu část infrastruktury, která je pro fungování státu významná a jejíž narušení by vedlo k poškození nebo ohrožení zájmu České republiky," píše se v předkládací zprávě k zákonu, který má nabýt účinnosti na začátku roku 2015.

Zákon ukládá například poskytovatelům elektronických komunikací nebo správcům kritické informační infrastruktury povinnost hlásit bezpečnostní incidenty v jejich síti, informačním nebo komunikačním systému bezodkladně Národnímu bezpečnostnímu úřadu.

Umožňuje také vyhlásit stav kybernetického nebezpečí v případě, že je ve velkém rozsahu ohrožena bezpečnost informací v informačních systémech nebo sítích elektronických komunikací, a mohly by tím být porušeny zájmy ČR.

O vyhlášení stavu kybernetického nebezpečí, který v souhrnu nesmí trvat déle než 30 dnů, rozhoduje ředitel NBÚ. Není-li možné odvrátit ohrožení bezpečnosti v rámci stavu kybernetického nebezpečí, požádá ředitel NBÚ vládu o vyhlášení nouzového stavu.

Vypnou nám síť?

Celý zákon je postaven tak, aby umožňoval rychlou komunikaci mezi subjekty, které provozují systémy důležité pro chod státu. Určuje také centrální autoritu, která sbírá hlášení a vydává rozhodnutí o nápravných krocích, které je potřeba provést.

Rozhodně se nepotvrzují paranoidní představy o všemocném Úřadu, který bude moci zasahovat do práv soukromých subjektů, monitorovat datové toky a vypínat sítě, uvádí server root.cz. Žádnou takovou pravomoc zákon neuděluje. Do činnosti provozovatelů je zasahováno jen ve výjimečném stavu kybernetického nebezpečí, a to ještě velmi omezeným způsobem.

Základem řešení velkých bezpečnostních incidentů je rychlá a hladká komunikace mezi těmi, kteří mohou podobné události čelit. Zákon vytváří prostředí, ve kterém bude možné rychle a efektivně předat informace a rozhodnout o protiopatření.