Nová vláda v nebezpečí: Zeman si rád kopne, Úsvit a KSČM už čekají

Při středečním slavnostním aktu jmenování nové vlády prezident upozornil na několik chyb v nominačním dopise, který mu zaslal premiér. 

Komentátor Hospodářských novin míní, že "hradní skeč" lze sice odbýt jako bezvýznamnou anekdotu, ale lze ho pojmout i jako metaforu největších vnitřních a vnějších rizik stojících před vládou. 

"Jen precizní obrana odkáže Miloše Zemana na zbytek jeho mandátu do role, která mu jde také výborně a ve které by Sobotkovi, ale i české parlamentní demokracii prospěl zřejmě nejlépe. Do role komunálního humoristy," napsal autor. Zeman podle něj využije každou šanci si do premiéra nebo vlády "kopnout". "(Prezident) ví, že platí: čím slabší vláda, tím mocnější prezident," dodává autor.

Komentátor Reflexu Bohumil Pečinka v textu otištěném v Mladé frontě Dnes soudí, že nejvýznamnější zprávou je to, že republika má zase kabinet odvozený z většinové vůle voličů. Opakem je totiž podle něj "bludná česká tradice nelegitimních vlád vzniklých jen na základě toho, že někdo někomu v dobré vůli zatelefonuje". 

Za rebely už je náhrada

Pokud jde o "dvě parlamentní většiny", autor textu v MfD tím míní jednak tu oficiální, tedy tvořenou součtem vládních poslanců, a jednak ještě širší skupinu provládních poslanců, do níž komentátor počítá i KSČM a Úsvit přímé demokracie. Myslí si, že tato širší skupina je vždy připravena eventuálně nahradit rebelující vládní poslance. 

Autor komentáře v Lidových novinách se domnívá, že pro vládu, kterou považuje za "hodnotově nesourodou", budou klíčové "jako vždy peníze". "Plány v koaliční smlouvě jsou natolik nákladné, že by se museli ministři probudit do prosperity, kterou tahle republika ještě nezažila, a přesto by byl rozpočet našponovaný," uvedl.

Podobně jako komentátor v MfD míní, že předseda vlády a jeho strana "jsou nejsilnějším hráčem čistě nominálně". ČSSD je podle něj stále vnitřně rozpolcena, autor soudí, že stranické křídlo Sobotkova oponenta Michala Haška se vrátí zpět do hry a podporou Hradu proti Sobotkovi si může být jisto. 

Zeman udělal úkrok

Komentátor Hospodářských novin Jindřich Šídlo upozorňoval, že Zeman při jmenování Sobotkovy vlády v jedné věci ustoupil a jde prý o jeden ze symbolických momentů českých polistopadových dějin: "Dnes byl poprvé jmenován ministrem člověk, který se nemůže prokázat kladným lustračním osvědčením. Od roku 1992 každý ministr kladným lustračním osvědčením disponoval, Andrej Babiš je první a tady Miloš Zeman udělal úkrok, protože po volbách říkal, že bude po ministrech vyžadovat lustrační osvědčení," upozorňuje Šídlo.

Podle Jana Wintra, právníka z UK, šlo ale ze strany prezidenta o konstruktivní krok – zákon totiž lze vykládat dvěma způsoby a ani právníci se neshodují, zda se na ministra vztahuje zákonná povinnost prokázat se negativním lustračním osvědčením.

"Konečným soudcem v této věci je prezident republiky. Protože v momentě, kdy prezident Andreje Babiše jmenoval místopředsedou vlády, tak není žádný soudní postup, jak tento krok zvrátit," vysvětloval ve vysílání ČT24 Wintr. Stejně tak by se prý jen velmi těžko hledala soudní cesta, jak si jmenování vynutit, pokud by prezident Babiše odmítal.

Podle profesorky politologie Vladimíry Dvořákové už ale 25 let po sametové revoluci nemá lustrační zákon příliš velký smysl. Koncem 90. let totiž vznikl Národní bezpečností úřad a byl přijat zákon o bezpečnostních prověrkách, kde se zjišťuje i to, kdo byl spolupracovníkem StB. Bezpečnostní prověrky se sice nevztahují na ministry, na další vysoké úředníky však ano.