Štěch: Dnešní Krym připomíná rok 1938. A důsledky byly děsivé

"To je v něčem podobné tomu, co se přihodilo v České republice v roce 1938, kdy také v pohraničí některé skupiny občanů - poměrně početné - volaly po připojení k německé říši. A víme, jaké to mělo neblahé, těžké, bolestné důsledky nejenom na Českou republiku, ale na celou Evropu a prakticky na celý svět," prohlásil Štěch. Volání po právu na sebeurčení nesmí být nikdy nadřazeno mezinárodnímu právu, jehož součástí je nedotknutelnost suverenity a územní celistvosti, dodal.

Uvedl to po setkání s předsedou černohorského parlamentu Rankem Krivokapičem, který také předsedá Parlamentnímu shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Podle něj je situace po ruské invazi na ukrajinské území v mnohém podobná válce na Balkáně po rozdělení Jugoslávie.

Předseda Senátu také uvedl, že za současné situace "velmi zvažuje" uskutečnění své cesty do Moskvy v půlce března. "Obávám se, že nebude zrovna vhodná atmosféra na jednání o prohloubení ekonomických vztahů," prohlásil.

Krym byl k Ukrajině připojen teprve v 50. letech. Dnešní moderní společnost je tam rozdělená. „Mladší generace se dívá na Západ, starší má naopak pevné vazby k Rusku." Když například nová vláda ustanoví ukrajinštinu jako oficiální jazyk, hrozí, že se tito lidé, kteří mluví pouze rusky, budou cítit jako „občané druhé kategorie". „A z láhve se vypustí džin, který tam mohl ještě několik let zůstat," říká Ivan Hoffman ve svém komentáři pro Rozhlas.cz.

Podobně vnitřně rozdělená je ale celá Ukrajina. „To, co jedna část oslavuje jako vítěznou revoluci, ta druhá vnímá s obavami a odmítá jako nelegitimní převrat. Zpochybněna je sama autorita vedení v Kyjevě," popisuje komentátor.

Ukrajina by podle něj měla využít pozice mostu mezi Ruskem a EU. „Ve chvíli, kdy jsou pod tlakem, jestli chtějí tam nebo tam, to nemůže dopadnout dobře. Všechno by se vyřešilo, kdyby došlo ke svobodným, demokratickým volbám," míní Hoffman.