Referendum podle vlády: Na změnu daní či vyhazov pro politika zapomeňte

Koaliční představitelé by si měli také vyjasnit, zda by se v referendu mělo hlasovat o obecných otázkách nebo také o převodu pravomocí státu na nadnárodní úroveň.

Referendum by se podle materiálu smělo konat "o zásadních věcech vnitřní nebo zahraniční politiky státu". Předmětem hlasování by naopak nesměly být změny daní a poplatků tvořících příjem veřejných rozpočtů, zásah do výkonu soudní moci nebo do trestního či správního řízení ani personální otázky, tedy například jmenování či odvolávání jednotlivých osob.

Hlasování by se v duchu předchozích návrhů na uzákonění obecného referenda nesmělo týkat změny ústavního pořádku, zrušení nebo omezení základních lidských práv a svobod nebo změny podstatných náležitostí demokratického právního státu.

Materiál počítá s tím, že by přípustnost otázky mohl před konáním referenda přezkoumat Ústavní soud.

Slovo demokracie v češtině znamená vláda lidu , neboli přímé spolurozhodování všech členů společnosti o věcech veřejných, o věcech, které se dotýkají života každého jedince. V této čisté formě bohužel neexistuje demokracie v žádné zemi. Pojmem demokracie se dnes označují existující reprezentativní systémy vlády (zastupitelská demokracie). V nich fungují systémy politických stran, které se ucházejí o přízeň voličů. Ve svobodných volbách si občané zvolí své zástupce do jednotlivých zastupitelských orgánů, kteří jsou tímto zmocněni rozhodovat o veřejných záležitostech jménem svých voličů.

Zastupitelská demokracie však přestává být plně demokratická. Ačkoli občané mají zákony garantovanou možnost podílu na rozhodování, vlivem řady faktorů (korupce, nemožnost občanů zasahovat do aktuálního veřejného dění apod.) získávají občané pocit, že nemají vliv a nemohou nic změnit. Tato skutečnost se projevuje zejména poklesem volební účasti. Neúčast na rozhodování likviduje pocit zodpovědnosti za sebe i společnost a není řešením stávající situace.

Zkušenosti z mnoha zemí ukazují, že příznivým prostředím pro snadnější zapojení občanů do správy věcí veřejných je tzv. participační demokracie neboli přímá demokracie. Nejedná se o čistou formu demokracie, v níž by se všichni občané podíleli na formování veřejných témat, o kterých by pak společně všichni hlasovali. Takováto forma rozhodování není, vzhledem ke geografickým i časovým podmínkám, na národní úrovni možná. Uplatňuje se tedy v podobě tzv. demokracie polopřímé, kdy je rozhodování zvolených zastupitelů doplněno metodami přímé účasti občanů, vysvětluje server sblizenipolitikou.cz.