Zeman zahájil summit Východního partnerství: Zachrání Ukrajinu?

"Navrhnu vám dnes při večeři, ale zejména zítra na druhém plenárním zasedání, abychom zvážili možnost, čím by Východní partnerství mohlo přispět k deeskalaci konfliktu na Ukrajině, kde podle mého názoru hrozí buď zahraničí invaze, nebo občanská válka," prohlásil Zeman.

"Jedna z možností, která může být předmětem naší diskuse, je nabídka Východního partnerství na zprostředkování dobrých služeb. Nabídka, kterou by ovšem musely přijmout obě strany a která nemůže být jakýmkoli způsobem vynucována," navrhl Zeman, který prý možnost zprostředkování předem konzultoval i s předsedy obou komor českého Parlamentu, a ti tuto myšlenku podpořili.

Výroční schůzka budí pozornost mimo jiné proto, že na ni do Prahy přijel i Ilhan Alijev, autoritativní prezident Ázerbajdžánu, který sklízí kritiku nevládních organizací za porušování lidských práv. Kromě Alijeva jsou v Praze například prezidenti Gruzie nebo Arménie a zástupci několika členských zemí unie.

I přes pozvání naopak chybí předsedové Evropské komise a parlamentu José Manuel Barroso a Martin Schulz nebo šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová, uvedl Rozhlas.cz.

Štefan Füle, eurokomisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství, to nepovažuje za neúspěch: „Dostat do Prahy v této době devět hlav států, našich partnerů, ale i členských zemí, které mají asi největší zájem na úspěchu Východního partnerství, je určitě úspěch."

Východní partnerství je projekt iniciovaný Evropskou unií v rámci evropské politiky sousedství. Jeho cílem je těsnější spolupráce Unie se šesti státy východní Evropy a Kavkazu (Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Arménie, Ázerbájdžán). Projekt partnerství byl přijat na návrh polského ministra zahraničí podporovaného Švédskem v Bruselu dne 26. května 2008. Zakládající schůzka pak proběhla během českého předsednictví dne 7. května 2009 v Praze.