Stát vydal pražskou rotundu sv. Longina, církev chce i další památky

Dohoda se týká pozemku se stavbou rotundy v ulici Na Rybníčku poblíž kostela sv. Štěpána. Stavba patří mezi tři dochované rotundy na území Prahy spolu s rotundou sv. Kříže v ulici Karolíny Světlé a rotundou sv. Martina na Vyšehradě.

Z významných nemovitých kulturních památek církve žádají také třeba o Sázavský klášter, kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou, klášter Porta Coeli v Předklášteří, zámky Týniště, ve Žďáru nad Sázavou či v Kroměříži.

U některých žádostí již uplynula půlroční zákonná lhůta pro uzavření dohody o vydání. Národní památkový ústav argumentuje tím, že žádosti nebývají úplné a je třeba je dokládat dalšími dokumenty, jež je třeba dohledat. Blízko vydání je pravděpodobně kostel na Zelené hoře, naopak zamítnuta byla žádost o vydání hradu Bouzov Německému řádu. Žádosti o vydání majetku se týkají také movitých památek, ve většině případů o nich rozhoduje Národní galerie v Praze.

Již loni v prosinci tehdejší ministr kultury Jiří Balvín řekl, že nejsledovanější díla, tedy Vyšebrodský oltář a Rubensovy obrazy vydány budou; dosud ale dohoda podepsána nebyla. "Národní galerie už má na řadu žádostí pevné stanovisko z hlediska právního, uměleckohistorického i liturgického. Není však nositelem stanoviska politického, a to jasné není," sdělila již dříve ČTK mluvčí galerie Eva Kolerusová. "Proto jsme se rozhodli vyčkat s finálními dohodami na vyjasnění této věci na úrovni představitelů státu a církví, mimo jiné proto, že NG má v současné době pověřeného ředitele," doplnila.

Vládní ČSSD se snažila v minulých měsících rozsah restitucí, jak je vymezuje zákon, zúžit; slibovala toto své úsilí svým voličům. V poslední době však tlak na to, aby se například snížila výše finanční náhrady, jež je součástí restitucí, polevuje - pravděpodobně i proto, že církve nechtějí o jakémkoli zmenšení rozsahu restitucí slyšet. Navrhované zdanění náhrad zase striktně odmítli lidovci, kteří v opačném případě vyhrožovali, že vládu opustí.

Psali jsme: Masový hrob malých dětí šokuje Irsko, na církev padá děsivé podezření  

Podle pověsti prý byla rotunda sv. Longina původně pohanskou svatyní a teprve příchod křesťanství ji změnil v katolický kostelík. Dle historických pramenů byla postavena v první polovině 12. století a sloužila jako farní kostelík starobylé osady Rybníček. Byla obklopena hřbitovem, užívaným za moru a pro cizince.

Rotunda byla nejprve vysvěcena sv. Štěpánovi, ale poté co o pár kroků dál nechal Karel IV. založit nový farní kostel sv. Štěpána, bylo změněno i zasvěcení rotundy na počest sv. Longina, jehož ostatky Karel IV. přivezl z jedné ze svých cest po Itálii. Sv. Longin byl římský voják, který o Velkém pátku probodl Kristovi srdce oštěpem. Poté však svého činu hluboce litoval, utekl z vojska a žil desítky let jako poustevník, než byl vypátrán a popraven.

V roce 1783 byla rotunda na základě nařízení Josefa II. zrušena a stalo se z ní skladiště kostelního nářadí. V polovině 19.století při výstavbě nové ulice Na Rybníčku měla být zbořena, ale Společnost Národního muzea v čele s Františkem Palackým se zasadila o její záchranu, informuje praguecityline.cz.

V letech 1929 – 34 byla důkladně opravena. Tehdy byly odkryty románské sloupy, pilíře lucerny, vítězný oblouk původní románské apsidy a rekonstruován barokní oltář z roku 1762 se skupinou sv. Kříže a sv. Longina.

Hlavní část majetku, který bude církvím a náboženským společnostem vrácen, tvoří zejména zemědělské nemovitosti. Jedná se především o pole, lesy, rybníky a související stavby, se kterými církve a náboženské společnosti dříve samy hospodařily. Nyní s nimi hospodaří právě Lesy České republiky, správu má na starosti Pozemkový fond České republiky.

Finanční náhrada za nevrácený původní církevní majetek bude vyplacena ve 30 ročních splátkách. Prvních 17 let splácení bude trvat přechodné období, po které zůstanou církve a náboženské společnosti závislé na státu. První tři roky bude stát přispívat církvím stejně jako doposud, poté dojde po dobu 14 let k postupnému snižování příspěvku, a to každoročně o pět procent.

Náprava se vztahuje na majetek zabavený v rozhodném období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990. Podle dohody se ale navrácení netýká majetku zabaveného na základě Benešových dekretů.

Narovnání majetkových křivd vůči církvím a náboženským společnostem má nastolit rovněž nové majetkové vztahy mezi státem a církvemi či náboženskými společnostmi. Od konfiskace jejich majetku v roce 1948 si totiž komunistický totalitní režim sliboval především zrušení hospodářské nezávislosti církví a náboženské svobody, uvedl server vlada.cz.