Lhůta pro kontrolu církevních restitucí se má prodloužit, norma je diskutabilní

Zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi podle zástupce předkladatelů Jeronýma Tejce (ČSSD) chybně předpokládá, že úřady dokážou v půlroční lhůtě rozhodnout o vydání nemovitostí a pak ve stejné lhůtě rozhodnutí zkontrolovat. "Chceme, aby státní úřady měly dostatek času, aby kontrolu provedly, aby nebyly vydány nemovitosti, které by být vydány neměly," řekl.

Zpravodaj Radek Vondráček (ANO) stejně jako Tejc podotkl, že lhůta pro posouzení žádostí už v mnoha případech uplyne. "Smysl normy je diskutabilní," řekl Vondráček. Půlroční lhůta se totiž počítá od data podání žádostí. Církve mohly žádat o majetek do konce loňského roku. Poslední termín tedy teoreticky skončí s červnem a předloha nemůže platit zpětně. Předkladatelé ale tvrdí, že se prodlouží aspoň kontrolní lhůta.

Proti normě se v debatě vyslovil taky Radek Kudela (KDU-ČSL), podle něho přináší právní nejistotu. Nikomu by se podle něho nelíbilo, kdyby zaměstnavatel řekl zaměstnancům, že dostanou platy později, protože se nestihly spočítat.

Sociálnědemokratický poslanec Igor Jakubčík se dnes ve sněmovně ostře vyjádřil na adresu katolické církve. Uvedl, že byla za druhé světové války spojencem nacistického Německa a schvalovala vraždy Židů.

Lidovci Ludvík Hovorka a Jaroslav Klaška označili poslancovo vyjádření za nešťastné a neuvážené. Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že ke katolicismu se hlásí i předseda ČSSD a premiér Bohuslav Sobotka. Podle Jakubčíkovy logiky se tedy hlásí ke kolaboraci s nacismem.

Jakubčík později řekl, že nemá nic proti současným církvím a kromě určitých drobností ani proti restitucím. Ministr kultury a bývalý kněz Daniel Herman (KDU-ČSL) uvedl, že to chápe jako nějakou omluvu, ale ne zcela vysvětlující. Jakubčíkovy výroky ohledně kolaborace jsou podle něj velmi vzdálené historické realitě.

Podle Jaroslava Šebka z Historického ústavu AV ČR se katolická církev snažila během druhé světové války zachraňovat Židy, kterým hrozily deportace do koncentračních táborů. "Především po roce 1943, kdy došlo k obsazení Itálie německou armádou," uvedl ve Studiu ČT24. Podle židovského historika Pinchase Lapideho tehdy Vatikán pomohl více než 700 000 Židů. "Názory o tom, že církev nějak kolaborovala s nacisty při vyhlazování Židů, jsou naprosto neopodstatněné," dodal Šebek.

Temnou skrvnou na dějinách církve v době války byla podle Šebka věc, která se odehrála v Itálii v letech 1944 a 45. Šlo o pomoc nacistickým válečným zločincům, která se realizovala prostřednictvím sítě, v jejímž čele stál rakouský biskup Alois Hudal žijící dlouhodobě v Říme. Sporná a kontroverzní je i postava papeže Pia XII., kterému bylo vytýkáno, že k nacistickým zločinům nezaujal jasné stanovisko.