Vydupe si Hašek peníze od církví? Přišel s tímto nápadem

"Pokud představitelé Asociace krajů ČR projeví zájem o setkání se zástupci ČBK, rádi si vyslechneme jejich návrhy, ale je to až věc ve druhé rovině," řekl ČTK generální sekretář České biskupské konference (ČBK) Tomáš Holub. Primární je totiž podle něj pro církve stále jednání s vládou. "Je třeba nejprve nastavit rámec, v němž bude fungovat kooperativní model další spolupráce mezi státem a církvemi, o který usilujeme," doplnil.

"Umím si obecně představit takový model, kdy by vznikl společný fond, do kterého by vložily část peněz kraje a část peněz z finančního odškodnění v rámci restitucí církve a z něj by bylo možné financovat projekty v oblasti sociálních věcí, zdravotnictví či školství," řekl Hašek, který chce v příštích dnech požádat o termín schůzky s kardinálem Dominikem Dukou.

Podle Haška je to úvodní myšlenka a s církví chce jednat o podrobnostech. "Pracovně řečeno, se chceme bavit o některých typech projektů, například hospicové péči, kde by ty peníze mohly být v poměru 1:1," řekl Hašek.

Hašek řekl, že z rozpočtů krajů šlo od roku 2001 na záležitosti církví a jimi zřizovaných organizací 2,5 miliardy korun. Nejvíce peněz podle něj uvolnil Jihomoravský kraj, který například na církevní střední školy, církví zřízené organizace, charity či opravy kostelů dal více než 560 milionů korun.

Církve provozují sociální zařízení, v nichž pečují o zdravotně postižené, staré a opuštěné spoluobčany v nouzi. Provozují charitativní činnost doma i v zahraničí. Zkušenosti ze zemí, kde se taková veřejně prospěšná činnost kontinuálně rozvíjela v době, kdy u nás vládl komunismus, ukazují, že církve v komplexu svých sociálních aktivit nemají alternativu. Například u našich sousedů se církve staly robustním nástrojem pomoci občanům v nouzi, který efektivně doplňuje státní systém sociální péče. Je pravděpodobné, že výnosy z navráceného církevního majetku pomohou zvýšit úroveň sociální a specifické zdravotní péče v naší společnosti.

Církve budou muset během 30 let nahradit roční příjmy ze státního rozpočtu ve výši 1,5 mld. Kč. Nemohou to učinit jiným způsobem než prostřednictvím výnosů z navráceného nemovitého a finančního majetku. S tímto majetkem musí podnikat tak, aby roční výnosy za 30 let dosáhly nejméně 1,5 mld. Kč v současných cenách. Vzhledem ke stavu, struktuře a dislokaci tohoto majetku se jedná o obtížný úkol. Jeho naplňování neumožní církvím využívat navrácený majetek neproduktivně a neefektivně. Ztráty z hospodaření či jiné majetkové újmy by církvím znesnadnily zachování současné úrovně jejich výdajů v budoucnu, zvláště však po roce 2043, kdy skončí vyplácení vyrovnávacího příspěvku. Vyhnout se bolestným výdajovým škrtům či bankrotu, znamená odpovědné a efektivní hospodaření spojené s pečlivým zvažováním navyšování neproduktivních výdajů. Na ně si budou muset církve předem vydělat, informuje tisk.cirkev.cz.

Současná situace církví a navrhovaný způsob církevního vyrovnání téměř vylučují jiné použití výnosů z navráceného majetku než pro vlastní provoz a klíčové činnosti, jež zabezpečují církve po celém světě. Navíc je po kvalitní sociální a zdravotní péči, vzdělávání, kultuře a zlepšení stavu většiny církevních architektonických památek v naší zemi dlouhodobě neuspokojená vysoká poptávka, na niž veřejné rozpočtové zdroje už dávno nestačí.