Odboráři pohrozili, vláda narychlo shání peníze na platy

"Já bych prostě chtěl, abychom 3,5 procenta mohli skutečně garantovat," uvedl Sobotka. Podle něj vláda bude při přípravě rozpočtu hledat další peníze. Ministerstva práce a financí mají do začátku září přesně vyčíslit, kolik by vlastně bylo potřeba na nápravu mzdových tabulek a na služební zákon. "Pokud si to vyžádá dodatečné zdroje, pak budeme jednat o dodatečných zdrojích," řekl premiér. Podotkl, že jeho vláda má ale omezené zdroje.

Odbory chtějí přidání o 3,5 procenta pro všechny pracovníky veřejného sektoru. "Naše hrozba protesty stále trvá," uvedl po jednání tripartity předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Zvýšení platů ve veřejném sektoru zajímá i zaměstnavatele. Chtějí vědět, kolik lidí ve veřejné sféře vlastně pracuje a kolik do platů v minulých letech putovalo peněz.

Na příštím zasedání, které se koná 4. září, by měla tripartita projednat znovu také návrh na zvýšení minimální mzdy. Připraví ho ministryně práce. Zaměstnavatelé, odboroví předáci a ministři se přitom už začátkem června dohodli na tom, že se nejnižší výdělek zvedne od ledna o 500 korun na 9000 korun. Zatímco odbory by větší zvednutí minimální mzdy uvítaly, zaměstnavatelům se návrh nelíbí. Nevidí důvod, proč by o dohodnuté záležitosti měli znovu jednat.

Exministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek v pořadu Českého rozhlasu "Pro a proti" řekl: "Je pak otázka, jestli je minimální mzda tak nízká, nebo jsou sociální dávky tak vysoké, a nemělo by se to řešit jiným způsobem: být méně velkorysý v oblasti sociálních dávek."

Středula před snížením dávek ale varoval: "To už se potom člověk stane chudým, a ohroženo chudobou máme více než jeden milion lidí v ČR."

"Za naší vlády míra chudoby klesla, to jsou objektivní čísla. Máme v tuto chvíli v rámci Evropské unie nejnižší míru chudoby ze všech zemí. Je to statistika Eurostatu, nikoli naše vylhaná čísla," kontroval Kalousek.