Zeman podle Babiše souhlasí se zvýšením deficitu

Prezident Miloš Zeman podle premiéra Andreje Babiše (ANO) souhlasí s dalším navýšením rozpočtu. O rekordním schodku 500 miliard korun, pro který zatím menšinová vláda ANO a ČSSD nemá podporu Sněmovny, hovořil dnes premiér s prezidentem na zámku v Lánech na Kladensku.

"Když (prezident) vidí, že to neprojíme, ale dáme na investice, nemá s tím problém," řekl Babiš ČTK. Dodal, že Zeman v úterý přijme ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO). Premiér bude o rozpočtu jednat ráno s předsedou komunistů Vojtěchem Filipem.

Babiš a Schillerová dnes jednali o podpoře rozpočtu s opozicí, v úterý bude o návrhu vlády jednat příslušný sněmovní výbor. "Máme investovat rekordní sumu, téměř 200 miliard celkem, z toho 140 miliard z českých zdrojů. Z toho 111 miliard na dopravní infrastrukturu. Chceme se z dopadu koronaviru proinvestovat. To je ten náš hlavní cíl," řekl Babiš, co v Lánech zaznělo.

Schillerová původně chtěla požádat Sněmovnu o podporu dalšího navýšení deficitu tento týden. Po pátečním jednání s komunisty, kteří hodlají věc probrat až na sobotním zasedání širokého vedení, uvedla, že může žádost posunout na další týden. Dnes nicméně vyjednávala nejprve spolu s Babišem prostřednictvím videokonference se zástupci dalších stran, bilaterálně pak s lidovci a Piráty. Podle mluvčího ministerstva financí Michala Žurovce zůstává po těchto jednáních "vše otevřeno".

"Uvidíme, jak se jednotlivé strany k tomu postaví. Měly by si uvědomit, že je to jediný způsob, jak podpořit zaměstnanost, aby se investovalo, aby firmy měly práci," uvedl Babiš.

O investicích mluvil premiér s prezidentem i v souvislosti s blížícím se zasedáním evropských předsedů vlád nad změnami v evropském rozpočtu a takzvaném fondu obnovy. "Vysvětloval jsem panu prezidentovi, že náš cíl je získat co nejvíce prostředků do investic, kvůli tomu máme národní investiční plán," uvedl a zopakoval, že nesouhlasí se zařazením kritéria výše nezaměstnanosti do rozhodování o rozdělení evropských peněz.

Kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru má deficit rozpočtu v letošním roce vzrůst na 500 miliard korun. Původně měl být 40 miliard, vláda už ho dvakrát navyšovala, nejprve na 200 miliard, poté na 300 miliard. Schillerová minulý týden řekla, že další zvýšení už neočekává. Fond obnovy by měl mezi země EU rozdělit 750 miliard eur, na Česko by mělo připadnout zhruba 20 miliard eur (asi 550 miliard korun). Největšími příjemci pomoci by měly být epidemií nejvíc zasažené země Itálie a Španělsko, pro které Evropská komise předpokládá víc než třetinu celého balíku. EK si chce celou částku bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích.

Související

Andrej Babiš

Babiš obešel Motoristy. Sucho začal řešit se svým bývalým ministrem

Premiér Andrej Babiš se rozhodl opětovně otevřít téma dlouhotrvajícího sucha v České republice a oznámil záměr obnovit Národní koalici boje proti suchu. Reaguje tak na pokračující vlny veder a tropických teplot, které doprovází jedna z nejsilnějších vln sucha za poslední desetiletí. K řešení situace si přizval bývalého ministra životního prostředí a současného hejtmana Ústeckého kraje Richarda Brabce, který se doposud věnoval především svému regionu a otázkám klimatu se vyhýbal.

Více souvisejících

Andrej Babiš Miloš Zeman

Aktuálně se děje

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

včera

Marija Zacharovová

USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení

Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu

Írán odmítl prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa týkající se Hormuzského průlivu a vyzval Spojené státy k přijetí reality. Trump předtím naznačil záměr prohlásit tuto strategickou námořní cestu za území Spojených států. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharibabádí v reakci zdůraznil, že klíčovou úžinu nelze ovládnout prostřednictvím sociálních sítí, vojenských rozkazů ani volebních projevů.

včera

Sklad Wildberries pod útokem

Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko

Ukrajinské ozbrojené síly podnikly během noci rozsáhlý letecký úder na ruské území, při kterém zasáhly cíle v mnoha regionech. Podle ruských úřadů protivzdušná obrana a elektronické boje zneškodnily více než osm stovek bezpilotních prostředků. Vzdušný útok, který se řadí k největším od začátku roku, si na ruském území vyžádal nejméně šest lidských životů.

včera

Ilustrační foto

Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země

V belgické přírodní rezervaci Vysoké Močály poblíž německých hranic vypukl rozsáhlý lesní požár, který úřady označují za největší v moderní historii země. Oheň se rozšířil během pátečního dne v oblasti rašelinišť a borových lesů a do nedělního rána zničil více než tři tisíce hektarů plochy. K jeho rychlému šíření přispěla vlnou veder a sucha, přičemž teploty v pátek v některých částech Belgie dosahovaly až k sedmatřiceti stupňům Celsia.

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo

Ukrajinské vojenské zpravodajství varuje před zrychlujícím se vývojem ruského satelitního systému Rassvet, který vyvíjí společnost Bureau 1440 jako přímou konkurenci americké síti Starlink. Podle zástupce šéfa ukrajinské rozvědky Vadyna Skibického postupuje Moskva s vypouštěním družic na oběžnou dráhu podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo.

včera

střela Flamingo

Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu Kyiv Post potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.

včera

15. srpna 2026 21:59

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu

Maďarské úřady přistoupily k netradičnímu opatření, aby udržely v provozu jedinou jadernou elektrárnu v zemi. Poblíž zařízení v Paksi začaly řízeně potápět dvě osmdesát metrů dlouhé lodi. Důvodem je extrémní vlna horka a sucha v celé Evropě, kvůli níž hladina Dunaje klesla na rekordní minima. Řeka přitom slouží jako klíčový zdroj vody pro chlazení reaktorů.

15. srpna 2026 20:46

umělá inteligence (AI)

Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky

Vývoj v oblasti umělé inteligence dospěl do fáze, kdy se generální ředitelé významných technologických společností a další vysoce postavení manažeři začínají nechávat klonovat. Stále častěji si vytvářejí své digitální dvojníky, kteří mají za úkol zastupovat je na veřejnosti i v pracovním procesu. Výzkumníci a zakladatelé specializovaných firem testují interaktivní a AI poháněné holografické projekce, jež se prosazují v lékařských ordinacích, školních třídách i v maloobchodě.

15. srpna 2026 19:34

Sociální sítě

Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil

Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.

15. srpna 2026 18:22

Zemětřesení, ilustrační foto

Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste

Silné zemětřesení o síle 7,7 stupně podle Richterovy škály zasáhlo východní část Indonésie a vyžádalo si nejméně 47 lidských životů. Otřesy vyvolaly masovou paniku a způsobily zřícení četných budov a obytných domů. Úřady bezprostředně po události vydaly varování před vlnou tsunami, které však bylo později odvoláno. V regionu bylo zaznamenáno více než 230 následných otřesů, z nichž nejsilnější dosáhl hodnoty 6,1 stupně.

15. srpna 2026 16:59

raketa FP-7

Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu

Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.

15. srpna 2026 15:41

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu

Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.

15. srpna 2026 14:33

Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích

Španělsko a Maroko výrazně posílily bezpečnostní opatření na hranicích španělské enklávy Ceuta v Severní Africe. K tomuto kroku úřady v Madridu a Rabatu přistoupily v reakci na masově šířené výzvy na sociálních sítích, které vyzývaly k nelegálnímu překročení hranic.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy