Babiš v listopadu oznámí, jestli bude kandidovat na prezidenta

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) dnes oznámil termín konání prvního kola prezidentských voleb, budou v pátek a v sobotu 13. a 14. ledna příštího roku. Případné druhé kolo voleb bude v pátek a v sobotu 27. a 28. ledna. Babiš řekl, že termín není překvapivý a s konáním obou kol v lednu počítal. Dodal, že rozhodnutí neovlivní datum, kdy oznámí, zda se voleb zúčastní. "Já se vyjádřím na poslední chvíli, vypadá to na 4. listopadu," řekl.

Vyhlášení voleb by podle Vystrčila mělo vyjít ve Sbírce zákonů nejpozději 1. července. Od té chvíle bude kampaň oficiální a všechny náklady na ni se budou započítávat do zákonem stanoveného finančního limitu, tedy 40 milionů korun za první kolo či 50 milionů korun za obě kola voleb. Pozdější oznámení kandidatury v tom roli nehraje. Člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí Jan Outlý dnes ČTK řekl, že do vyjití termínu ve Sbírce zákonů kandidáti náklady do kampaně zahrnovat nemusí. Neplatí to však u dříve zakoupených věcí, jež v kampani použijí. V případě Babiše by to mohl být například obytný vůz, který pro cesty za voliči používá.

Babiš odmítá, že už prezidentskou kampaň vede. Řekl, že v současné době vede kampaň za hnutí ANO před zářijovými obecními a senátními volbami. Do Karlovarského kraje přijel jako předseda hnutí, dodal.

Současná hlava státu Miloš Zeman už prezidentský mandát obhajovat nemůže. Podle červnového průzkumu agentury STEM/MARK má Babiš pro příští prezidentské volby nejvíce skalních voličů, ale ve druhém kole by ho porazil někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel. Ze všech, kteří kandidaturu už oznámili, nebo ji zvažují, by Babiše volilo nejvíc lidí, a to 20 procent Čechů. Pavlovi by dalo hlas 16 procent lidí. Kdyby se však právě Babiš a Pavel dostali do druhého kola, většina lidí by prezidentem zvolila Pavla.

Za Babišem a Pavlem jsou podle průzkumu senátor Pavel Fischer, ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Do první desítky případných kandidátů na prezidenta s nejvyššími podíly hlasů se dostali ještě senátor Marek Hilšer, předseda SPD Tomio Okamura, bývalý ministr pro lidská práva a národnostní menšiny Michael Kocáb a odborový předák Josef Středula.