Babišův střet zájmů? Brusel vyzývá Česko k provedení vlastního auditu, tvrdí pražský radní

Zábranský uvedl, že hlavní závěry auditu odpovídají původnímu návrhu, který obdrželo ministerstvo financí a který v květnu unikl do médií. "Potvrdil, že byl porušován zákon o střetu zájmů, že Andrej Babiš měl přímý i nepřímý vliv na fungování společnosti Agrofert a podílel se na dotační politice státu a že vlastně celá ta konstrukce těch svěřenských fondů, do kterých vložil svůj majetek, byla naprosto účelová a za tím účelem, aby obešel zákon o střetu zájmů," řekl.

Zpráva podle něj uvádí, že v českém operačním programu Podnikání pro inovace byla chybovost 96,7 procenta z vyplacených dotací, když devět z deseti auditovaných projektů obsahovalo chyby. Audit proto požaduje, aby české úřady provedly hloubkovou kontrolu všech dotací přidělených z operačních programů Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Životní prostředí v tomto programovém období a schválených po 9. únoru 2017, protože audit se zabýval pouze jejich vzorkem.

Jelikož se audit zabýval jen vzorkem dotací, může se podle radního dále zvyšovat částka, kterou by měla ČR vracet. Prozatím je stanovena na 285,2 milionu korun, řekl Zábranský. Dále uvedl, že z důvodu porušování zákona o střetu zájmů byl napaden například projekt firmy Lovochemie s dotací 50 milionů korun, společnosti Ethanol Energy s dotací 72 milionů nebo pět projektů firmy Cerea za celkovou částkou evropských peněz přesahující 13 milionů korun.

Magistrátu byl audit doručen, protože je jedním z připomínkových míst řízení vedeného Evropskou komisí, k rukám jej dostal primátor Zdeněk Hřib (Piráti) jako statutární zástupce města a gesční radní pro evropské fondy a Zábranský jako radní pro transparentnost.

Dnes se mimořádně sešla pražská rada k možnosti dokument zveřejnit, na základě právního stanoviska advokátní kanceláře Frank Bold advokáti však radní rozhodli, že tak zatím neučiní. Podle právníků sice je možné v případě veřejného zájmu zprávu zveřejnit, ale je nutné se předtím obrátit na jejího autora, v tomto případ EK. Město tak podle Hřiba učiní.

Znění auditu je konečné. Česko má dva měsíce na to, aby uvedlo, zda souhlasí, nebo nesouhlasí s doporučeními obsaženými v materiálu. Pokud by Česko část závěrů odmítlo, má ještě nárok vyvolat slyšení o věci u EK.