Filip předpokládá, že komunisté delší nouzový stav nepodpoří

"Klub KSČM bude postupovat podle názoru výkonného výboru. Já jsem žádost vlády rozeslal jednotlivým členům výkonného výboru tak, aby od čtvrtka zjistili stanovisko v jednotlivých krajích, ale předpokládám, že naše stanovisko je záporné k prodloužení nouzového stavu," řekl Filip. Vláda ve Sněmovně vyjednanou podporu pro prodloužení stavu nouze o 30 dní do 27. dubna nemá. Aktuálně platí do 28. března.

Otázkou podle Filipa například je, jakým způsobem zajistit, aby řešení krizové situace měly na starosti kraje. "Neznám důvod, proč zůstává omezení na okresech, protože okres nemá žádnou správní jednotku kromě policejní a soudní, kdežto obce a kraje mají své samosprávné orgány a mohou ve svých kompetencích rozhodnout o řešení krizové situace," poznamenal.

Filip také kritizoval vládu a ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO), že do 30. června určitě nezajistí proočkování populace proti covidu-19. "Potvrdil jsem naše stanovisko, že vláda uzavřením se do evropské skořápky v podstatě neumožnila, aby tady byl dostatek očkovacích látek, na rozdíl například od Maďarska, Rakouska nebo Itálie," poznamenal.

Prezident již dříve řekl, že požaduje odchod Blatného, kterému vyčítá jeho postoj k ruské vakcíně Sputnik V. Ministr zdravotnictví trvá na tom, že ruská látka musí být před využitím v Česku schválena úřady Evropské unie, stejně jako tomu bylo v případě jiných používaných vakcín. Prezidentův poradce Roman Prymula v neděli v televizi Prima řekl, že začít zkoumat použití neschválené ruské vakcíny již nemá smysl. Látkou bylo podle něj potřeba očkovat lidi nyní v řádu měsíce, poté už bude dost jiných vakcín. Nyní se v EU i ČR očkuje látkami od firem Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca, v dubnu přijde první dodávka preparátu od firmy Johnson & Johnson.

Dlouhodobě chce hlava státu také konec ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD), kterého dnes rovněž Filip kritizoval. O personálním obsazení vlády ale se Zemanem hovořit dnes nestihl.

Druhým hlavním tématem jednání byl podle Filipa Národní plán obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového fondu Evropské unie. Vicepremiér Karel Havlíček (za ANO) minulý týden uvedl, že připraveno je 172 miliard korun, ačkoli původně se předpokládala částka o deset miliard vyšší. Plán je rozdělen do několika oblastí, které by z něj měly být financovány. Velká část je určena na digitalizace, další peníze půjdou na fixní infrastrukturu, vědu, výzkum, inovace či vzdělávání. Podporu by měla získat i zdravotní prevence.

Evropská komise stanovila jako nejzazší termín předložení Národního plánu obnovy duben. V pátek o něm bude debatovat Sněmovna.