Který politik je nejdůvěryhodnější? Zeman a Babiš si v červnu pohoršili

Prezident Miloš Zeman klesl v důvěryhodnosti na čtvrté místo za předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského. Podobně premiér Andrej Babiš (ANO) si pohoršil. Nejvíce nedůvěryhodným ze tří desítek vybraných činitelů zůstával předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Výsledky průzkumu dnes CVVM poskytlo ČTK.

Důvěra v Hamáčka se od předchozího šetření loni v říjnu zvýšila o 18 procentních bodů na 47 procent, důvěra ve Vojtěcha o 20 procentních bodů na 46 procent. Zatímco nedůvěra v Hamáčka se snížila ze 49 na 42 procent, nedůvěra ve Vojtěcha vzrostla z 31 na 40 procent. "Oba sehráli velmi viditelnou roli v řešení krizové situace spojené s koronavirovou pandemií," zdůvodnilo CVVM posun v hodnocení obou ministrů.

Rychetskému důvěřovalo 45 procent dotázaných, 30 procent mělo opačný názor. V jeho případě se postoj důvěřujících a nedůvěřujících statisticky významně nezměnil. Změny v rozmezí tří procentních bodů nejsou statisticky průkazné, uvedlo CVVM. Hamáček, Rychetský a Vojtěch byli jedinými ze zkoumaných představitelů, u nichž počet důvěřujících převládl nad počtem nedůvěřujících.

Zeman spadl v důvěryhodnosti o sedm procentních bodů na 38 procent, Babiš o šest procentních bodů na 36 procent. Stejnou měrou se zvýšil i počet nedůvěřujících premiérovi, a to na 59 procent. Podobně Zemanovi nedůvěřovalo 54 procent lidí, což bylo o šest procentních bodů více než v říjnu.

Žebříček nedůvěryhodnosti vedl Kalousek se 77 procenty, důvěřovalo mu jen 12 procent lidí. Za ním skončili Babiš a předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek s 56 procenty nedůvěřujících, přičemž důvěra v něj klesla na 18 procent. Největší nárůst nedůvěry - o 16 procentních bodů - postihl ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO). Nedůvěřovala jí přesně polovina respondentů, ale důvěřovalo jí 35 procent dotázaných (v říjnu 38 procent).

Vzestup podílu důvěry i nedůvěry byl zaznamenán také u ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka. V důvěře si polepšil z říjnových 16 procent na červnových 25 procent, v nedůvěře si pohoršil z 23 na 33 procent. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) si zachovala poměrně stabilní důvěru 36 procent lidí, podíl nedůvěřujících u ní stoupl z 37 na 44 procent.

Nejmenší důvěru měl předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka - sedm procent. Skončil za předsedou poslanců KSČM Pavlem Kováčikem s 11 procenty důvěry a předsedou poslanců KDU-ČSL Janem Bartoškem s 12 procenty důvěry. Nejmenší nedůvěru měli lidé k veřejnému ochránci práv Stanislavu Křečkovi, ministru obrany Lubomíru Metnarovi (oba shodně 29 procent) a Rychetskému (30 procent).