Nový odpadový zákon má motivovat Čechy k třídění

Ekologové nesouhlasí s odložením konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030. Na problém se vzrůstající mírou skládkování komunálních odpadů poukazuje i Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2018, o níž bude vláda rovněž jednat.

Odpadová legislativa obsahuje čtyři zákony, které řeší mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Na vládu se dostala se zhruba třicítkou rozporů od obcí, některých krajů a svazů. Původně se na jaře v připomínkovém řízení sešlo přes 3000 podnětů. Kabinet o zákonech jednal již 12. listopadu, ale premiér Andrej Babiš (ANO) si vyžádal ještě další data k odpadovým tokům. Podle mluvčí MŽP Petry Roubíčkové se další projednávání na vládě poté odsunulo kvůli zahraničním cestám ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).

Zákon o odpadech má zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035. Klíčovým opatřením je podle MŽP postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 Kč až na 1850 korun za tunu v roce 2030.

V současném systému mohou obce účtovat paušálně za černé popelnice maximálně 1000 Kč za rok, nový maximální poplatek by se zvýšil o 200 Kč na 1200 Kč. Průměrné výdaje obcí v roce 2017 na nakládání s odpady činily asi 980 Kč na občana a rok. V Praze a Ústeckém kraji dosahovaly 1200 Kč za občana a rok. Zákon nově navrhuje, aby obce nabízely občanům i jiné způsoby třídění, například systém zvaný PAYT - "platíš tolik, kolik vyhodíš". "Svoz by se účtoval podle množství odpadu, podle jeho hmotnosti nebo objemu nebo jejich kombinace," řekla ČTK Roubíčková.

Aby se nikdo nevyhýbal placení za odpad, může obec zavést podle PAYT každému minimální poplatek. Povinností by pak bylo měsíčně zaplatit za nejvýše deset kilogramů v případě hmotnosti nebo 60 litrů v případě objemu nebo kapacity, vysvětlila mluvčí. Sazba by podle ní činila nejvýše šest korun za jeden kilogram, po jedné koruně za objem a kapacitní základ.

V součtu by pak horní hranice celkového poplatku činila za občana ročně 720 Kč za svoz černé popelnice, vyčíslilo MŽP. Jinak způsobem PAYT podle úřadu zaplatí občan nejvýše šest Kč za kilogram vyprodukovaného odpadu v černé popelnici a nejvýše jednu korunu za litr v případě skutečného objemu nebo objednané objemové kapacity. Podobně už systém PAYT funguje například v Šitbořicích na Břeclavsku, kde se průměrný roční poplatek pohybuje pouze kolem 150 korun na občana. Černé popelnice vyvážejí jednou za tři týdny.

Na nedostatky v zákoně ale poukazuje například Svaz průmyslu a dopravy ČR, Česká asociace odpadového hospodářství, Teplárenské sdružení a Asociace malých a středních podniků a živnostníků i ekologové.