Podezřelé zakázky pro Bulovku? Exposlanec ODS Šnajdr nepůjde do vazby

"Poté, co budou provedeny neodkladné vyšetřovací úkony, budou obviněné osoby propuštěny," sdělila bez dalších podrobností pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Radiožurnál dnes uvedl, že podle jeho dobře informovaných zdrojů byla spolu se Šnajdrem v kauze obviněna také bývalá šéfka nemocnice Vrbovská a její náměstkyně Marie Nushiová.

O obvinění Šnajdra v pondělí informovaly Lidové noviny. Státní zástupce Zdeněk Matula poté v tiskové zprávě uvedl, že policie trestně stíhá pět lidí a dvě firmy. Podezřívá je ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, přijetí úplatku a podplacení. Případ souvisí s veřejnou zakázkou Nemocnice Na Bulovce na obnovu lineárních urychlovačů včetně příslušenství. Předpokládaná hodnota zakázky byla podle žalobce 120 milionů korun. Za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky hrozí obviněným dva až osm let vězení. Přijetí úplatku lze potrestat sazbou od šesti měsíců do pěti let a za podplácení je možné uložit roční až šestileté vězení, peněžitý trest nebo propadnutí majetku.

Podle Radiožurnálu na možnou korupci upozornil policii počátkem roku lobbista Horáček, který je stíhaný za manipulace se zdravotnickými zakázkami a který svou výpovědí usiluje o nižší trest. Podle přepisu Horáčkova výslechu, který má Radiožurnál k dispozici, byl tendr na urychlovače šitý na míru předem vybranému zájemci a oběma ženám, Vrbovské a Nushiové, dal několikamilionový úplatek právě Šnajdr. Ten už dřív toto nařčení odmítl, uvedl rozhlas.

Šnajdr figuroval v kauze, která v roce 2013 přispěla k pádu vlády tehdejšího premiéra Petra Nečase. Státní zástupce tvrdí, že Nečas, jeho žena Jana (dříve Nagyová) a někdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček v roce 2012 přislíbili poslancům Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili. Poté, co byl balíček schválen, se Šnajdr stal předsedou dozorčí rady Čepra.

Trojice exposlanců původně čelila obvinění, Nejvyšší soud ale dospěl k závěru, že je v této věci nelze stíhat. Muži pak chtěli po státu téměř desetimilionové odškodné, nakonec po dohodě dostali částky v řádu statisíců korun.