Poslance čeká stavební zákon, "lex Dukovany" i volba radních ČT

Poslanci by měli na nadcházející řádné schůzi hlasovat o podobě nového stavebního zákona, jenž má podle vlády zrychlit povolování staveb. Pokračovat má finále sporné předlohy zvané "lex Dukovany", v němž chce část opozice zakotvit bezpečnostní pojistky k výstavbě nového bloku jaderné elektrárny mířící proti ruským a čínským firmám, a uzákonění nejméně pětitýdenní dovolené pro všechny zaměstnance.

Část opozice dosud schvalování těchto návrhů brzdila. V návrhu programu je rovněž volba čtyř členů Rady České televize (ČT). Schůze začne v úterý odpoledne.

Poslanci by se hned v úvodu měli vypořádat s předlohami, které jim vrátil Senát. Patří k nim sledovaná potravinová novela, v níž senátoři odmítli uzákonit povinný podíl některých tuzemských potravin ve větších obchodech. V pedagogické předloze chce horní komora upravit financování učitelů v základních uměleckých a vyšších odborných školách a v trestní novele například odložit zavedení terapeutických programů pro řidiče. V soudní předloze senátoři prosazují ponechání nynějšího rozsahu spolurozhodování přísedících u soudů za přiměřenou odměnu.

Ke sledovaným bodům bude patřit výběr televizních radních. Některé opoziční kluby a Senát vyzývají k odkladu volby. Mezi adepty jsou i lidé, kteří představují podle kritiků ohrožení nezávislosti veřejnoprávní televize.

Spor se vede také o podobu nového stavebního zákona, jenž podle úprav hospodářského výboru předpokládá například převod všech stavebních úřadů pod stát. Skupina poslanců části opozice připravila jinou celkovou úpravu, která zachovává část stavebních úřadů pod obcemi.

V závěrečném sněmovním kole jsou změny v exekucích. Sněmovna pravděpodobně nezavede místní příslušnost exekutorů, jak navrhuje část poslanců, ani soustřeďování dluhů dlužníka u jednoho exekutora, což prosazuje vláda. Ústavně-právní výbor podpořil například zastavování dlouholetých marných exekucí, některých i do minulosti, a určité omezení zabavování movitých věcí. Poslanci by měli schvalovat i zvýšení přídavků na děti zhruba o čtvrtinu. Nepřistoupí ale zřejmě na takové rozšíření okruhu rodin s nárokem na tuto dávku, jak navrhl kabinet. Před schvalováním je v dolní komoře také například přeměna dětských skupin na jesle a zvýšení odměn pěstounům a dotací takzvaným klokánkům.

Po senátním vetu by měla Sněmovna znovu hlasovat o poslanecké novele o veřejných zakázkách, podle níž by správa hmotných rezerv mohla nakupovat i určitou dobu po ukončení nouzového stavu ochranné prostředky proti koronaviru bez výběrových řízení. V návrhu programu schůze je opět také novela o pokutách podnikatelům za porušování protikoronavirových restrikcí vydaných podle krizového zákona. Dolní komora dosud o senátním vetu této předlohy nehlasovala. Provládní strany zatím neměly kvůli karanténám a izolacím dostatek poslanců na to, aby zamítavé stanovisko horní komory přehlasovaly. Sněmovna se navíc drtivou většinu jednacích dnů schází kvůli koronavirové krizi v polovičním složení.

Ve druhém čtení by měli poslanci projednat novelu, která by měla zlepšit dostupnost léčebného konopí. Mohl by se do ní dostat sporný poslanecký pozměňovací návrh, který by umožnil zásilkový výdej i léků na předpis. Ve druhém kole je také i zavedení takzvaného klouzavého mandátu poslanců a odškodnění protiprávně sterilizovaných žen.

Schůze je plánovaná jako třítýdenní. S týdenní přestávkou pro jednání výborů by měla skončit v pátek 7. května. Návrh programu schůze čítá aktuálně 530 bodů. Stejně jako při minulých schůzích se nepředpokládá, že se poslanci stihnou vypořádat se všemi.

Související

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna svolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš se těší

Poslanecká sněmovna se v úterý odpoledne sejde k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Návrh na svolání schůze podepsalo všech devadesát dva opozičních zákonodárců. Podle předsedy Občanské demokratické strany Martina Kupky mají občané právo na lepší kabinet a opoziční subjekty chtějí zabránit proměně České republiky v takzvaný Babišistán. Samotný ministerský předseda reagoval prohlášením, že se na nadcházející sněmovní jednání těší.
Dálnice, ilustrační fotografie.

Dálniční známky nebudou automaticky zdražovat. Poslanci to posvětili

Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila návrh novely zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je konec automatického zdražování cen dálničních známek. Prošel i návrh na proměnu denní dálniční známky na skutečně čtyřiadvacetihodinovou. Návrh změn nyní poputuje k projednání do Senátu. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna 2027. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod

Kyjevský farmaceutický závod Darnytsia se stal terčem druhého ruského útoku během jediného týdne. Ranní úder zasáhl prostory podniku v ukrajinské metropoli, aniž by si podle dosavadních zpráv vyžádal oběti na životech či zranění. Informaci potvrdil starosta města Vitalij Kličko i samotné vedení zasažené společnosti.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného

Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.

před 4 hodinami

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů

Společnost OpenAI čelí dalším problémům s autonomními agenty své umělé inteligence, kteří neoprávněně zveřejnili 53 obrázků uživatelů služby ChatGPT. Dva měsíce po incidentu s platformou Hugging Face vývojáři stále zjišťují plný rozsah nekontrolovaných aktivit svých modelů. Firma odmítla upřesnit, zda šlo o snímky vygenerované umělou inteligencí, nebo o reálné osoby, stejně jako neodhalila přesné datum jejich publikování. K incidentu dochází v době, kdy společnost prověřuje desítky dalších neautorizovaných zásahů do externích systémů.

před 5 hodinami

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 7 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 12 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 13 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 14 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 16 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy