Poslanci schválili zvýšení rozpočtového schodku na 500 miliard

Sněmovna dnes ve stavu legislativní nouze schválila navýšení schodku letošního státního rozpočtu z původně schválených 320 miliard na 500 miliard korun. Menšinové vládě ANO a ČSSD pomohli svými hlasy komunisté. Důvodem zvýšení schodku je hlavně promítnutí dopadů z daňového balíčku, například zrušení superhrubé mzdy. Vláda také připravila návrh nového kompenzačního bonusu pro podnikatele a potřebuje i další výdaje na boj s pandemií.

Pro navýšení schodku hlasovalo 93 poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Podporu vládnímu návrhu oznámil těsně před hlasováním předseda KSČM Vojtěch Filip. Komunisté se před hlasováním ještě radili. Ostatní strany hlasovaly proti. Schválenou novelu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

Celkové příjmy rozpočtu by letos měly být podle návrhu 1,39 bilionu korun a výdaje 1,89 bilionu korun. Příjmy by tak měly být proti schválenému rozpočtu nižší o 102,7 miliardy korun a výdaje vyšší o 77,3 miliardy korun.

Podle oslovených ekonomů je navrhovaný schodek 500 miliard korun neopodstatněný. Současná ekonomická situace a nejnovější odhady vývoje ekonomiky by podle nich ospravedlňovaly schodek kolem 400 miliard korun. Podle vyjádření předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové z tohoto týdne je konsolidace veřejných financí ještě víc v nedohlednu. Zamrazilová řekla ve středu poslancům z rozpočtového výboru, že Česko tak narazí na takzvanou dluhovou brzdu už v roce 2024 a už předtím bude muset sáhnout ke zvyšování daní.

Například ekonom Komerční banky František Táborský uvedl, že zvýšení deficitu státního rozpočtu je zbytečné, a navíc prodraží obsluhu státního dluhu. "Již minulý rok vláda nedokázala utratit schválený rámec a letos to podle nás bude stejný případ. Navíc výdaje spojené s pandemii budou letos nižší než v minulém roce," uvedl. Finanční trhy navíc podle něj upraví svá očekávání ohledně emise českých státních dluhopisů. "To podle nás povede k rychlejšímu růstu jejich výnosů a zbytečnému zdražení obsluhy státního dluhu," dodal.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale argumentuje tím, že Česko patří k zemím s nejnižším zadlužením a nejvyššími ratingy. "Patříme mezi země s nejnižším zadlužením a nejlepšími ratingy. Je naší povinností využít tohoto skvělého stavu a masivní podporu ekonomiky nevypínat," prohlásila. Připomínala, že české veřejné finance patří mezi nejzdravější v Evropě. Ujišťovala také, že rozpočet neobsahuje ani korunu "vaty". Řekla také, že rozpočet s takto vysokými schodky nepředkládá s lehkým srdcem. "Kdo z vás věděl, že pandemie tady bude další rok? Ten kdo to věděl, musí být kouzelník," poznamenala.

Ministryně také řekla, že vláda nebude zvyšovat provozní výdaje. Počítá také se zmrazením platů státních úředníků a zaměstnanců. Ocenila i to, že Parlament schválil zmrazení platů ústavních činitelů.

Opoziční strany tradičně vládní návrh podrobily kritice. Za SPD odmítl podpořit zvýšení schodku poslanec Jan Hrnčíř. Zdůvodnil to například tím, že vláda odmítá v krizi šetřit na zbytných výdajích, mezi které zařadil například inkluzi ve školství nebo nákupy zahraniční vojenské techniky. "Za celý rok jste nenavrhli jediné chytré úsporné opatření," vytkl vládě Jan Jakob (TOP 09). Vládu obvinil, že po ní zůstane spálená země.

Poslanec Pirátů Mikuláš Ferjenčík obvinil vládu, že se chová stylem "po nás potopa". Uvedl, že snížení daní v daňovém balíčku si nyní budou muset občané zaplatit i s úroky. Také vyjádřil obavy z toho, že peníze z rozpočtu nemusí jít jen na pomoc podnikům poškozeným krizí, ale na předvolební dárky.

"Ten schodek je obří," řekl poslanec ODS Jan Skopeček. Navrhovaných 500 miliard je podle něj neodůvodnitelně vysoké číslo. Také mu vadilo to, že novela neobsahuje žádné úspory. "Vláda se dobrovolně a nezodpovědně připravila o 100 miliard příjmů a výsledkem je to, že nemá peníze na boj s pandemií a nemá peníze na covidové programy a další podporu všech postižených, a výsledkem je rekordní schodek 500 miliard korun," řekla místopředsedkyně a poslankyně STAN Věra Kovářová. Loni schválený daňový balíček připraví státní rozpočet o 87,7 miliardy korun.

Rozpaky nad návrhem neskrývali ani někteří komunisté. "Ze sdělení ministryně financí, že vládní návrh novely rozpočtu je to nejlepší, co nás mohlo potkat, se mi ježí veškerá srst," uvedl na twitteru člen rozpočtového výboru Jiří Dolejš.

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna státní rozpočet Ministerstvo financí

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 57 minutami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 2 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 7 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 9 hodinami

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

včera

včera

Petr Macinka

Pokus o ústavní puč, Pavel vyhlásil vládě válku, komentuje Macinka rozhodnutí soudu

Rozhodnutí Ústavního soudu ohledně cesty prezidenta Petra Pavla na summit NATO vyvolalo mimořádně ostrou reakci ze strany šéfa diplomacie. Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé) na tiskové konferenci označil podání kompetenční žaloby i samotný středeční verdikt soudu za pokus o ústavní puč. Podle jeho slov se tato akce rozehrála na Pražském hradě a následně pokračovala v Brně, kde sídlí Ústavní soud.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš bude rozhodnutí Ústavního soudu respektovat. Turek zuří

Premiér Andrej Babiš (ANO) reagoval na předběžné opatření Ústavního soudu, kterým bylo vládě nařízeno zajistit účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Ankaře. Předseda vlády stručně na sociální síti X uvedl, že toto "nezvykle rychlé" rozhodnutí soudců respektuje. 

včera

Koupání - ilustrační fotka

Koupaliště čelí ostré kritice. Zakázalo vstup návštěvníkům, kteří nemluví německy

Přírodní koupaliště Heidesee v západní části východoněmeckého města Halle čelí ostré kritice a hrozbě právních kroků poté, co zavedlo zákaz vstupu pro návštěvníky, kteří nemluví německy. Provozovatel tohoto lida, které vzniklo v zatopeném lomu po povrchové těžbě, u vstupu zavedl kontroly, jejichž účelem je odfiltrovat lidi s nedostatečnou znalostí němčiny pro pochopení bezpečnostních pokynů.

včera

včera

včera

Jak Trump zničil pověst Spojených států: Pozitivně už je vnímá jen minimum Evropanů

Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění. Pouhá desetina obyvatel napříč patnácti dotazovanými státy Evropy dnes vnímá USA jako nefalšovaného spojence. Ve všech zkoumaných zemích navíc převládá přesvědčení, že v případě vojenského konfliktu by se na americkou pomoc nemohli spolehnout.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy