Šabatová trvá na svém: Křeček nebyl dobrým kandidátem na ombudsmana

"Důvody, proč Stanislav Křeček z mého pohledu nebyl dobrým kandidátem na veřejného ochránce práv, jsou dobře známé. Nebudu je už opakovat. Sněmovna zvolila jinak a já jsem se rozhodla, že to nebudu komentovat. Stejně tak nepovedu politologické úvahy, co by se stalo, kdyby..." uvedla Šabatová.

Už dřív řekla o Křečkově kandidatuře, že to nepovažuje za šťastnou volbu. Křeček byl jejím zástupcem do loňského roku. Opačný názor vyjádřil například v roce 2014 ve sledované kauze studentky, které škola nepovolila nosit hidžáb. Zatímco podle Šabatové škola dívku nepřímo diskriminovala, protože šátek je projevem náboženství, podle Křečka měla škola právo určit, jak mají žáci při výuce vypadat.

"Není vnitřně připraven zastávat se každého bez rozdílu. A deklaruje to. K tomu ombudsman připraven být musí, i kdyby to mělo přinést nevoli veřejnosti," konstatovala počátkem února Šabatová v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Ombudsmanka nicméně soudí, že instituce veřejného ochránce práv je dobře vybudovaná, má jasné zákonné poslání a mantinely, prostor pro kreativitu každého ombudsmana ve funkci má tedy své hranice. "Jsem přesvědčená, že nelze zcela obrátit její směr, popřít její smysl, ať už by přišel kdokoliv," uvedla Šabatová v prohlášení.

Šabatové vyprší mandát 18. února, poté jednaosmdesátiletého Křečka, který svojí činností naváže na Otakara Motejla, Pavla Varvařovského a právě Šabatovou, čeká slib, který musí složit u předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO). Teprve složením slibu se Křeček ujme funkce ombudsmana.

Tak se Stanislavem Křečkem je dalši demokratická instituce na odpis. Hlasovací spojenectví ANO, SPD, KSČM a Trikolóry v režii Hradu asi nepřekvapuje, že?

V agendě, kterou měl přidělenou Stanislav Křeček jako zástupce veřejné ochránkyně práv, bylo za šest let více než 12.000 podnětů. V 1500 případech zástupce ombudsmanky zjistil pochybení. ČTK to řekla mluvčí kanceláře ochránce veřejného práv Iva Hrazdílková. Křeček bude po dosluhující Anně Šabatové novým ombudsmanem, do funkce ho ve středu zvolila Sněmovna.

Křeček se v průběhu šesti let ve funkci zástupce ombudsmanky zabýval problémy lidí v několika oblastech. Šlo například o stavebnictví a územní plánování, pozemkové právo a restituce, ochranu životního prostředí, památkovou péči nebo ochranu osobních údajů. "V těchto oblastech se za uplynulých šest let vyřídilo více než 12.000 podnětů. Nezákonný postup, nečinnost nebo jiné pochybení úřadu zjistil zástupce ombudsmanky v 1500 případech. Prakticky vždy se mu ale podařilo zajistit nápravu, jen v 57 případech už náprava nebyla možná, případně ji úřad odmítl a nepomohlo ani zveřejnění případu nebo informování nadřízeného úřadu," uvedla mluvčí.

Jen ve stavebnictví šlo asi o 3000 vyřízených podnětů. Křeček v roce 2015 například kritizoval časté změny právních předpisů ve stavebnictví, tehdy ministerstvo pro místní rozvoj připravilo třetí zásadní novelu za posledních osm let. Věnoval se například problematice černých staveb, z jeho šetření konkrétních kauz totiž vyplývalo, že úřady nejsou dostatečně důsledné a rázné a nevymáhají respektování zákona.

Křeček se však věnoval například i problematice týrání zvířat, kdy zjistil, že úřady ne vždy případy správně vyhodnotí a ne vždy dokážou účinně zasáhnout. Zástupce ombudsmanky také například provedl plošné šetření postupu obecních úřadů a krajských veterinárních správ za roky 2013 až 2016 u případů úniku zvířat a napadení zvířete zvířetem. Opakovaně se zabýval případy udělování výjimek z dodržování hlukových limitů. Vedl také rozsáhlé šetření ohledně záplavových území. Poukázal na problémy, které se v praxi objevují, kritizoval především opožděnou aktualizaci už vyhlášených záplavových území a zón.

Od roku 2013, kdy Křeček začal působit na pozici zástupce ombudsmanky, se do roku 2019 úřad rozrostl o čtyři desítky zaměstnanců, a to na 156 k 31. prosinci 2019. V roce 2013 měl úřad přidělený rozpočet 98 milionů korun, v roce 2019 to bylo včetně prostředků z operačního programu Zaměstnanost a z tzv. norských fondů 171 milionů korun. Úřad v roce 2013 přijal 8041 podnětů, v roce 2019 jich bylo 7840.