Šnajdr striktně odmítl obvinění v kauze Bulovka. Zvažuje další právní kroky

O obvinění bývalého náměstka ministra zdravotnictví Šnajdra informovaly v pondělí Lidové noviny. Státní zástupce Zdeněk Matula poté v tiskové zprávě uvedl, že případ souvisí s nemocniční zakázkou na obnovu lineárních urychlovačů s předpokládanou hodnotou 120 milionů korun. Policie obviněné podezřívá ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, z přijetí úplatku a z podplacení.

"Předmět obvinění pana Šnajdra spočívá v tom, že měl údajně přijmout úplatek 50.000 korun českých od nezjištěné osoby, v nezjištěném čase a za částečně nezjištěným účelem," řekl advokát Trojan. "Klient popírá, že by se cokoliv takového stalo," pokračoval. Poukázal na to, že Horáček usiluje o statut spolupracujícího obviněného a zároveň má se Šnajdrem obchodní spory.

"Můj klient je poměrně nepodstatná figura celého příběhu, uměle vpravená, aby to vypadalo pěkně a zajímavě, což se daří," dodal advokát s tím, že Šnajdr podal proti obvinění stížnost a zvažuje další právní kroky, případně i ohledně křivého obvinění.

Vedle Horáčka policie v souvislosti s Bulovkou už dříve zahájila stíhání bývalé ředitelky nemocnice Andrey Vrbovské nebo někdejšího ředitele nemocnice Františka Nováka. Radiožurnál dnes uvedl, že spolu se Šnajdrem byla nyní opět obviněna Vrbovská a její náměstkyně Marie Nushiová.

Šnajdra policie vyslýchala několik hodin. Šéfka dozorujícího Vrchního státního zastupitelství v Praze Lenka Bradáčová řekla ČTK už dopoledne, že státní zástupce nebude požadovat vazbu pro žádného z pětice nově obviněných. "Poté, co budou provedeny neodkladné vyšetřovací úkony, budou obviněné osoby propuštěny," sdělila.

Za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky hrozí obviněným dva až osm let vězení. Přijetí úplatku lze potrestat sazbou od šesti měsíců do pěti let a za podplácení je možné uložit roční až šestileté vězení, peněžitý trest nebo propadnutí majetku.

Podle Radiožurnálu upozornil Horáček policii na možnou korupci už počátkem roku. Podle přepisu jeho výslechu, který má Radiožurnál k dispozici, byl tendr na urychlovače šitý na míru předem vybranému zájemci a Šnajdr dal údajně Vrbovské a Nushiové několikamilionový úplatek. Šnajdr už dříve toto nařčení odmítl, uvedl rozhlas.

Šnajdr figuroval v kauze, která v roce 2013 přispěla k pádu vlády tehdejšího premiéra Petra Nečase. Státní zástupce tvrdí, že Nečas, jeho žena Jana (dříve Nagyová) a někdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček v roce 2012 přislíbili poslancům ODS Šnajdrovi, Petru Tluchořovi a Ivanu Fuksovi lukrativní funkce za to, že se vzdají mandátu a nechají projít vládní daňový balíček, s nímž nesouhlasili. Poté, co byl balíček schválen, se Šnajdr stal předsedou dozorčí rady Čepra.

Trojice exposlanců původně čelila obvinění, Nejvyšší soud ale dospěl k závěru, že je v této věci nelze stíhat. Muži pak chtěli po státu téměř desetimilionové odškodné, nakonec po dohodě dostali částky v řádu statisíců korun.