Sněmovna začala jednat o snížení státních plateb do zdravotnictví. Po 11 hodinách schválila program

Sněmovna schválila po 11 hodinách program schůze k opětovnému projednání vládní novely o snížení státních plateb do zdravotnictví po zbytek roku. Doplnila do něj na návrh Jana Jakoba z koaliční TOP 09 jen návrhy na schválení vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Desítky požadavků poslanců opozičních ANO a SPD na změny programu schůze díky koaliční převaze dnes zamítla.

Opozice chtěla přednostně projednat například aféru kolem nového ředitele civilní rozvědky Petra Mlejnka, řešení energetické krize, ceny potravin, obecné zdražování, nelegální migraci, řešení bytové krize nebo některé své předlohy. Poslanci ANO a SPD jednotlivé návrhy mnohdy obšírně zdůvodňovali. Z koalice zazněly obvinění z obstrukce nebo dokonce destrukce schůze. K 63 návrhům na změny programu dolní komora absolvovala 67 hlasování.

Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová po hlasování uvedla, že navrhované opoziční body se týkaly skutečných problémů. Šéf frakce SPD Radim Fiala řekl, že poslanci hnutí hlasovali proti programu schůze, protože v něm není nic, co by obyvatelům pomohlo. Předseda pirátských poslanců Jakub Michálek v reakci obvinil opozici z toho, že vyblokovala mnoho hodin jednání "politickým divadýlkem". Šéf lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka pak připomněl někdejší billboard hnutí ANO o "makání a neblábolení". Opozici vzkázal, že do Sněmovny přišla strašit lidi, že lže a že vyvolává paniku. "Nelžeme. Já se obávám, že vy v určitých věcech lžete," oponoval Jurečkovi předseda klubu SPD.

Lavice v jednacím sále zely při projednávání změn programu schůze většinu času prázdnotou. "Tak v sále je nás tolik, že se tady člověk skoro bojí," řekl poslanec ANO Patrik Nacher. Na program se pokusil zařadit novelu živnostenského zákona, kterou předložil pražský magistrát a která má řešit krátkodobé ubytování turistů.

Poslanec SPD Jaroslav Foldyna chtěl kromě jiného navrhnout usnesení, které reagovalo na doporučení některých vládních politiků, jak se bránit vysokým cenám energií. Návrh směřoval k tomu, aby Sněmovna byla vytápěna nejvýše na 17 stupňů Celsia. "Vemte si dva svetry, když lidem radíte, aby si vzali svetr," komentoval svou iniciativu Foldyna.

Rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko bude Sněmovna schvalovat podle podpořeného Jakobova návrhu po projednání sporné novely o snížení zdravotních plateb státu za děti, studenty, důchodce nebo nezaměstnané, kterou vetoval prezident Miloš Zeman. Hnutí ANO prostřednictvím předsedkyně klubu Aleny Schillerové neúspěšně požadovalo, aby se body o NATO Sněmovna zabývala ještě před touto předlohou.

Opoziční představitelé už předem uváděli, že debata ohledně vládní zdravotnické novely bude dlouhá. Už předchozí schvalování předlohy provázely mnohahodinové obstrukce ANO a SPD, jejichž představitelé se podobně jako Zeman obávají možného snížení kvality a dostupnosti péče. Vládní činitelé takové dopady odmítli. Koalice nyní prosadila možnost sněmovního jednání přes noc a také v sobotu.

Rozšíření NATO má Sněmovna projednat po zdravotnické novele, navrhl Jakob

Rozšíření Severoatlantické aliance (NATO) o Finsko a Švédsko by měla Sněmovna schvalovat po opětovném projednání novely o snížení stáních plateb do zdravotnictví po zbytek roku. Zařazení bodů týkajících se aliance a jejich pořadí navrhl dnes šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob. V bloku požadavků na změny programu schůze se od rána střídají zákonodárci opozičních ANO a SPD, trvá přes šest hodin.

Oba severské státy požádaly o vstup do aliance počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Senát dal za Česko souhlas k ratifikaci přístupu v první polovině srpna. Samotnou ratifikaci představuje podpis prezidenta.

Jakob uvedl, že Sněmovna by se měla nejprve vypořádat s vetovanou předlohou o snížení zdravotních plateb státu za děti, studenty, důchodce nebo nezaměstnané, když pro přehlasování postoje prezidenta Miloše Zemana jsou nutné hlasy nadpoloviční většiny všech poslanců. Předseda klubu TOP 09 míní, že na navrhovaném rozšíření NATO je ve Sněmovně poměrně široká shoda a projednání těchto bodů by mohlo být rychlé.

Do bloku změn programu schůze dorazilo podle ranního sdělení předsedkyně dolní komory Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) pět desítek přihlášek, pokládá to za obstrukci. "Jsme účastníky destrukce této schůze," uvedl později předseda poslanců ODS Marek Benda, když navrhl a prosadil možnost sněmovního jednání přes noc a také v sobotu.

Opoziční představitelé už předem uváděli, že debata ohledně vládní zdravotnické novely bude dlouhá. Už předchozí schvalování předlohy provázely mnohahodinové obstrukce ANO a SPD, jejichž představitelé se podobně jako Zeman obávají možného snížení kvality a dostupnosti péče. Vládní činitelé takové dopady odmítli.

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 46 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

před 6 hodinami

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

před 7 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

před 8 hodinami

Ukrajinská armáda střeží své území

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

před 9 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá

Evropské mocnosti v čele s Francií a Německem přistoupily k bezprecedentnímu vojenskému kroku v reakci na stupňující se tlak Bílého domu ohledně Grónska. Poté, co americký prezident Donald Trump otevřeně pohrozil možnou anexí tohoto strategického ostrova, zahájili spojenci operaci Arctic Endurance. Tato mise pod dánským velením má jasný cíl: ochránit územní celistvost Dánského království a vyslat do Washingtonu signál, že jakékoli pokusy o násilné převzetí kontroly nad ostrovem narazí na tvrdý odpor evropských partnerů.

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo

Americký prezident Donald Trump ve středu večer nečekaně zmírnil svou rétoriku vůči Teheránu. Prohlásil, že podle informací z „velmi důvěryhodných zdrojů“ bylo zabíjení demonstrantů v Íránu zastaveno a tamní režim aktuálně neplánuje žádné popravy. Tento obrat přichází jen několik dní poté, co Trump opakovaně varoval, že americká armáda je připravena k okamžitému zásahu, pokud íránské složky nepřestanou střílet do vlastních občanů.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty

Ani po dvou dnech vyčerpávající debaty, která probíhala v úterý a ve středu, se poslanci stále nepropracovali k samotnému hlasování o důvěře nové vládě Andreje Babiše. Na řečnické listině zůstává zapsáno přes dvacet zákonodárců, kteří chtějí v rozpravě vystoupit. Ačkoliv se původně očekávalo, že by k rozhodujícímu aktu mohlo dojít během čtvrtečního večera, ve hře zůstává i varianta, že se schůze protáhne až do pátku.

před 11 hodinami

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) zažila tento týden historický moment, i když z důvodů, které si nikdo nepřál. Čtyřčlenná posádka mise SpaceX Crew-11 se ve středu 14. ledna pozdě večer předčasně odpojila od orbitálního komplexu. Důvodem je vůbec první zdravotní evakuace v historii amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Astronauti Zena Cardmanová, Mike Fincke, Japonec Kimija Jui a ruský kosmonaut Oleg Platonov opustili stanici o měsíc dříve, než bylo původně v plánu.

před 12 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova

Více než dva roky od vypuknutí ničivého konfliktu v Pásmu Gazy oznámily Spojené státy zásadní průlom. Zvláštní vyslanec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff dnes potvrdil zahájení druhé fáze ambiciózního dvacetibodového mírového plánu. Tato etapa znamená klíčový posun od křehkého příměří k faktické rekonstrukci území, odzbrojení ozbrojených skupin a nastolení nové palestinské správy, která má nahradit dosavadní vládu hnutí Hamás.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil

Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil. 

před 14 hodinami

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy