Sněmovna podpořila lidoveckou novelu volebního zákona

Podobně by podle předsedy Sněmovny Radka Vondráčka měla být zkrácena lhůta na projednání vládní předlohy, a to na 15 dnů. Obě novely by tak měly být projednány souběžně. Výsledná podoba změny volebních pravidel by měla být vtělena do vládní předlohy, lidovecká novela by posloužila jako záložní, uvedl Vondráček.

Volební pravidla musí poslanci a senátoři doplnit kvůli verdiktu Ústavního soudu, který nedávno zrušil mimo jiné pasáže o přepočtu voličských hlasů na mandáty. Ústavní soud tak učinil kvůli tomu, že zrušené pasáže porušovaly rovnost volebního práva a šance kandidujících uskupení.

Lidovci chtěli, aby Sněmovna projednala jejich novelu v úvodním kole už na únorové schůzi. Zablokovali to především poslanci ANO a SPD. Vládní hnutí na rozdíl od ostatních stran a Senátu prosazuje nahrazení dosavadních 14 krajů jedním volebním obvodem. S tím počítá i jedna z variant vládní volební novely. S ohledem na odmítavý postoj horní komory je ale mimo hru. "Otázka jednoho volebního obvodu je mrtvá, v Senátu pro něj nebude potřebná většina," uvedl předseda poslanců ČSSD Jan Chvojka. Sněmovna a Senát se musejí na změně volebních pravidel shodnout, pokud mají platit.

Vládní novela v obou variantách zachovává pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny pro jednotlivé strany. V případě koalic by podle kabinetu měly být hranice zvýšeny na sedm, devět a 11 procent podle počtu koaličních stran. Zástupci obou komor se minulý týden shodli na tom, že zvýšené limity pro koalice by měly být pouze dva. SPD prosazuje nikoli sedm a devět procent, ale devět a 13 procent.

Předmětem debat je stále mechanismus přepočtu hlasů na mandáty a jejich rozdělení do krajů. Strany se většinou shodují na přidělení mandátů podle celorepublikového zisku kandidujících uskupení, která se do Sněmovny dostanou, a následném přerozdělení mezi jednotlivé kraje.

Poslankyně ANO neúspěšně prosazovaly, aby novelu musely povinně projednat ještě výbor pro veřejnou správu a ústavní komise. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura to označil za obstrukci. Podle něj podoba volebních pravidel bude výsledkem politických dohod, ne debat ve výborech a v komisi.