Sněmovna zřejmě přijme volební novelu bez sporné pasáže o mandátech

Sněmovna zřejmě přijme volební novelu bez sporné pasáže, podle níž by po volbách mohla o obsazení části poslaneckých křesel nepřímo rozhodovat stranická vedení tím, že určí kraje, kterým připadnou zbývající mandáty. Ústavně-právní výbor dnes doporučil plénu schválení úpravy předsedy dolní komory Radka Vondráčka (ANO), podle níž by se tyto mandáty přidělovaly automaticky.

Přijetí dalších poslaneckých pozměňovacích návrhů výbor nepodpořil. O stanoviscích výboru ČTK informoval jeho předseda Marek Benda (ODS). Podobu volební novely by měla Sněmovna schvalovat na schůzi, která je plánovaná na středu 7. dubna.

Zákon, který je nutný kvůli nedávnému verdiktu Ústavního soudu, by měl zachovat 14 volebních krajů. Jednotlivé volební strany by pro vstup do Sněmovny musely získat nejméně pět procent hlasů, dvoučlenné koalice nově osm procent hlasů a vícečetné koalice 11 procent hlasů.

Český statistický úřad by podle novely rozhodl po volbách na základě počtu odevzdaných hlasů o tom, kolik v každém kraji připadne poslanců. Mandáty by se pak v každém kraji přidělovaly v prvním skrutiniu volebním stranám s použitím Imperialiho kvóty, které zvýhodňuje úspěšnější strany. Součet hlasů pro úspěšné strany by se tak vydělil počtem krajských mandátů, zvýšeným o dva, a strany by obdržely poslance podle svého výsledku v kraji.

Mandáty, které by se takto nepovedlo rozdělit, by byly přiděleny ve druhém skrutiniu. Dělo by se tak podle doporučené úpravy podle zisku stran a přednostních hlasů pro kandidáty. Pořadí volebních krajů by se určovalo podle nejvyšších zbytků dělení v prvním skrutiniu, v případě rovnosti by rozhodoval los.

Ústavní soud zrušil dosavadní způsob přidělování mandátů jako nespravedlivý pro malé strany a zvýhodňující velké. Zrušil i dosavadní kvora pro koalice deset, 15 a 20 procent.

Faltýnek: Volební novelu by měl Parlament přijmout do měsíce

Volební novela by měla být během měsíce přijata Sněmovnou i Senátem, na základních konturách je v dolní komoře shoda. Po dnešním jednání s prezidentem Milošem Zemanem to ČTK a České televizi řekl předseda klubu ANO Jaroslav Faltýnek. Podobu novely bude Sněmovna schvalovat na mimořádné schůzi ve středu 7. dubna.

"Informoval jsem pana prezidenta, že volební zákon by měl být v průběhu měsíce přijat jak Sněmovnou, tak Senátem, a měl by se dostat panu prezidentovi na podpis," řekl Faltýnek. Zeman se podle něj k novele chce vyjadřovat až poté, co obdrží její konečnou podobu.

"V této souvislosti mě (Zeman) informoval, že existuje nějaké usnesení Evropského soudu pro lidská práva, které se týkalo situace v Bulharsku, kde Ústavní soud zrušil volební zákon v průběhu volební kampaně a bylo konstatováno evropským soudem, že to je protizákonné," dodal předseda klubu ANO.

Sněmovna zřejmě přijme novelu bez sporné pasáže, podle níž by po volbách mohla o obsazení části poslaneckých křesel nepřímo rozhodovat stranická vedení tím, že určí kraje, kterým připadnou zbývající mandáty. Ústavně-právní výbor dnes doporučil plénu schválení úpravy předsedy dolní komory Radka Vondráčka (ANO), podle níž by se tyto mandáty přidělovaly automaticky.

Ústavní soud zrušil dosavadní způsob přidělování mandátů jako nespravedlivý pro malé strany a zvýhodňující velké. Zrušil i dosavadní kvora pro koalice deset, 15 a 20 procent. Novela by měla zachovat 14 volebních krajů. Jednotlivé volební strany by pro vstup do Sněmovny musely získat nejméně pět procent, dvoučlenné koalice nově osm procent a vícečetné koalice 11 procent hlasů.

Volbu čtveřice nových členů Rady České televize (ČT) Faltýnek se Zemanem podle předsedy poslanců ANO neprobírali. Faltýnek by považoval za vhodné, aby se uskutečnila tehdy, když bude Sněmovna zasedat v plném počtu 200 poslanců. Aktuálně zasedá v polovičním počtu kvůli koronavirové pandemii.

Podle koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) někteří kandidáti představují ohrožení nezávislosti ČT. Koalice kvůli tomu žádá vládu, aby plnila závazky k veřejnoprávním médiím podle programového prohlášení. Jinak by se podle ní měla volba odložit.

Volba by se měla konat na sněmovní schůzi, která začne v polovině dubna. Do finále postoupili publicisté Jefim Fištejn a Pavel Černocký, prezident organizace proti odzbrojování Liga Libe Pavel Černý a předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes. Šanci usednout v radě mají i někdejší vedoucí pracovníci ČT Karel Novák a Radek Žádník, někdejší členka Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Milada Richterová, právník Jaroslav Kravka, nominant Anglo-americké vysoké školy Jiří Grund a Petr Brozda, kterého navrhl spolek pro studium duchovní hudby Musica Templi.

V 15členné Radě České televize skončí v závěru května mandát Jaroslavu Dědičovi, Jaroslavu Maxmiliánovi Kašparů, Jiřímu Kratochvílovi a Danielu Váňovi. Kratochvíl a Váňa kandidují znovu a jsou mezi lidmi, které výbor poslal do sněmovní volby.

Související

Poslanecká sněmovna

Překvapení se nekoná. Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda premiéra Andreje Babiše podle očekávání ustála opoziční pokus o vyslovení nedůvěry v Poslanecké sněmovně. K sesazení kabinetu hlasovalo pouze 83 opozičních poslanců, zákonodárci přitom potřebují nejméně 101 hlasů. K opozici se navíc nepřidal žádný z poslanců vládní koalice tvořené hnutím ANO, SPD a Motoristy sobě.
Poslanecká sněmovna

Poslanci už třetí den jednají o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš nepřišel

Poslanecká sněmovna pokračuje třetím dnem v mimořádné schůzi, kterou svolala opozice s cílem vyslovit nedůvěru kabinetu premiéra Andreje Babiše. Jednání započalo již v úterý odpoledne a přerušeno bylo naposledy ve středu večer. V té době zbývalo k vystoupení ještě téměř čtyřicet přihlášených zákonodárců. V úvodu schůze obhajovali činnost kabinetu především samotní ministři, kteří dominovali úternímu i středečnímu dopolednímu programu. Zástupci opozičních stran se ke slovu dostali až v průběhu středečního poledne.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna ,  volby ,  Marek Benda ,  Radek Vondráček (ANO)

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Rusko na Ukrajině likviduje americké podniky. Firmám se mlčení Bílého domu nelíbí

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa čelí kritice kvůli tomu, že nevyjádřili žádné stanovisko k nedávným útokům na americké podniky na Ukrajině. Zatímco Bílý dům tlačí na Ukrajinu, aby zastavila útoky na ruské rafinerie kvůli dopadům na americké spotřebitele, ruské rakety a drony mezitím cíleně ničí majetek amerických firem. Tato situace vyvolává značné znepokojení mezi zástupci byznysu.

před 1 hodinou

Počasí

Počasí o víkendu ovlivní studená fronta, citelně se ochladí

Víkendové počasí přinese na naše území výraznou změnu, kterou ovlivní přechod studené fronty postupující od severozápadu. Zpočátku sice převládne polojasno a ráno se ojediněle tvoří mlhy, avšak během dne začne oblačnosti od severozápadu rychle přibývat.  

včera

Mrakodrapy

Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?

Saúdská Arábie vynakládá každoročně desítky miliard dolarů na zajištění své bezpečnosti, přesto se jí navzdory obrovským investicím nedaří plně ochránit klíčovou infrastrukturu. Země čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany jemenských povstalců, které vážně ohrožují její strategické objekty. Tyto incidenty ukazují na přetrvávající zranitelnost navzdory maximální snaze státních orgánů.

včera

včera

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

včera

včera

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

včera

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

včera

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

včera

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

včera

12. října 2026 21:58

Policie dopadla útočníka od Boleveckého rybníka. Bodl ženu a ujel na kole

Policie v neděli zadržela muže podezřelého ze sobotního pokusu o vraždu u rybníka v Plzni, kde došlo k pobodání běžkyně. Kriminalisté na případu spolupracovali s veřejností, pro zločince si došla zásahová jednotka. Vyšetřování pokračuje. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy