Urválek byl komunistický esesák, řekl Babiš. Válkovou jako ombudsmanku nechce

Válková byla v posledních dnech kritizována kvůli svému článku z konce 70. let, pod nímž je podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Odmítnutí nominace ale Válková zdůvodnila jen svým někdejším členstvím v komunistické straně. V souvislosti s kritizovaným článkem s Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou, prohlásila, že za svými odbornými pracemi si dále stojí.

Podle Babiše se situace od původního Zemanova návrhu změnila. Zmínil v té souvislosti informace, které se objevily v médiích, a také některá vyjádření Válkové. Neuvedl ale, která vyjádření má konkrétně na mysli. "Myslím, že by měla říct, že zkrátka se nebude o tu pozici ucházet," řekl Babiš.

Na článek Válkové a Urválka upozornil ve čtvrtek server Info.cz, stať popisovala nutnost resocializace pachatelů trestných činů za pomoci takzvaného ochranného dohledu. Ten umožňoval soudům podle serveru například přikázat odsouzeným pobyt jen v určitém obvodu, uvalit zákaz návštěvy určitých míst nebo znemožnit změnu zaměstnání. Ochranný dohled byl za komunistické totality využíván k šikaně odpůrců režimu.

Babiš Válkovou nehájí, článek mu vadí. "To je (Urválek) komunistický esesák, to je zrůda a bohužel ona (Válková) má smůlu, že měli ten společný článek. To se nedá obhájit," dodal Babiš.

Válková po zveřejnění informací o článku v médiích tvrdila, že se Urválek pod článek jen podepsal, že nevěděla, kdo Urválek je, a že také nevěděla o zneužívání ochranného dohledu. "Připravuji trestní oznámení teď už, protože opravdu mě to poškozuje, a soudní žalobu," sdělila dnes Primě.

Současné ombudsmance Anně Šabatové končí šestileté funkční období v únoru. Veřejného ochránce vybírá podle zákona Sněmovna z kandidátů, které navrhne prezident a Senát. Horní komora Parlamentu nominovala vládního zmocněnce u Evropského soudu pro lidská práva Víta Alexandera Schorma a advokáta Jana Matyse.