Vláda chce vytvořit obdobu Kochova institutu a naučit se s covidem žít

Jejím základem má být Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP), jehož vznik vláda slibuje do konce ledna, ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ho představil už tento čtvrtek. V ostatních oblastech zdravotnictví se vláda zaměří na prevenci či kontrolu kvality a dostupnosti zdravotní péče. Chce také upravit její financování.

Programová část koaliční smlouvy, ze které programové prohlášení vlády vychází, zmínky o covidu-19 v části o zdravotnictví neobsahovala. V prohlášení je už v úvodní preambuli zmíněn spolu s inflací nebo energetickou krizí mezi negativními jevy, se kterými se bude muset vláda vyrovnat a které "přicházejí zvenčí, ale z významné části jsou také neblahým důsledkem řady rozhodnutí vlády minulé". Mezi 11 prioritami vlády v úvodu dokumentu zdravotnictví uvedeno není.

"Během pandemie se jasně ukázalo, že občany matou stanoviska různých 'mediálních odborníků'. Proto vytvoříme ve spolupráci s Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně všeobecně respektovanou a srozumitelnou odbornou autoritu, která bude odborná stanoviska formulovat. Inspirací pro nás je německý Kochův institut, který fungoval výtečně nejenom během pandemie," uvádí dokument.

Základem má být ve čtvrtek představený institut vedený vakcinologem Romanem Chlíbkem, který radil i předchozím ministrům zdravotnictví ve vládě Andreje Babiše (ANO). Z odborníků, na jejichž rady bývalí ministři za ANO nejdříve slyšeli, ale pak se od nich odvrátili, v něm působí například epidemiologové Rastislav Maďar nebo Petr Smejkal.

V úvodní části o zdravotnictví je kladen důraz na prevenci a veřejné zdraví. "Právě podpora této dosud zanedbávané oblasti má za cíl posunout kvalitu zdraví českých seniorů na stejnou úroveň, jaká je ve vyspělých státech Evropské unie," píše se v prohlášení.

Jak bylo uvedeno už v koaliční smlouvě, vláda se chce věnovat financování zdravotnictví a roli zdravotních pojišťoven. V plánu má například zavedení nejméně dvouletého horizontu plánování úhrad zdravotní péče a valorizaci plateb za státní pojištěnce navázanou na ekonomickou kondici státu. Kontrolovat chce více kvalitu a dostupnost zdravotní péče, zaměří se také na vzdělávání zdravotníků, které má být stabilnější a efektivnější.

Podporu prevence, větší odpovědnost zdravotních pojišťoven, měření a kontrolu kvality a dostupnosti péče, péči o duševní zdraví a vzdělávání nebo kompetence lékařů zmiňovala ve svém prohlášení i předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). Alespoň částečně se s ní nové programové prohlášení shoduje v deseti ze 24 bodů o zdravotnictví. Nová koalice proti ní nezmiňuje lékárenství nebo koncepci dlouhodobé péče na pomezí zdravotních a sociálních služeb, které patří mezi nesplněné sliby ministra Adama Vojtěcha (za ANO).

Nová vláda chce také pokračovat v digitalizaci zdravotnictví, zavádění nových forem péče o chronické pacienty nebo zavádění nového systému placení nemocniční péče podle diagnózy pacienta. Proti programové části koaliční smlouvy vypadly body, které se týkaly dostupnosti zdravotní péče v menších obcích a odhlehlých regionech, nově vláda slibuje přísně kontrolovat odpovědnost pojišťoven za tvorbu sítě a její rovnoměrnou dostupnost včetně pohotovostí. Vypadl také bod o tom, že úhrada péče musí být výsledkem dohody mezi segmenty péče a pojišťovnami. V minulosti často některé segmenty s návrhem nesouhlasily a ministerstvo platby muselo stanovit samo vyhláškou.

Většina programových bodů je uvedena bez konkrétních termínů. Do konce ledna slibuje už představený panel odborníků na covid-19, do letošního pololetí úpravy vyhlášky o vzdělávání lékařů a do konce roku změnu legislativy, která umožní změny ve školním stravování s důrazem na lokální produkty, vznik dalších specializovaných center pro léčbu některých nemocí nebo vytvoření panelu Agentury pro zdravotnický výzkum, který má vytvářet klinické doporučení postupy, jimiž se lékaři řídí při léčbě pacientů. Do konce volebního období by pak měla být zavedena valorizace plateb za státní pojištěnce.