Vláda má za sebou bouřlivý rok: Pokus o sesazení Babiše, plané výhrůžky ČSSD

Hlasování o nedůvěře se v červnu uskutečnilo rok od jmenování kabinetu a zhruba půl roku od prvního, rovněž neúspěšného návrhu na vyslovení nedůvěry vládě. Hlasování vyvolala pětice opozičních stran ODS, Piráti, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN kvůli návrhu auditní zprávy Evropské komise ohledně střetu zájmů premiéra Babiše. Opozice ale nesehnala potřebných 101 hlasů proti kabinetu. Kromě poslanců ANO a ČSSD podpořili vládu také zákonodárci KSČM, kteří se zdrželi hlasování. Pro vládu i proti ní hlasovalo 85 poslanců.

Opozice zvažovala hlasování o nedůvěře znovu poté, co do Česka dorazila koncem listopadu finální zpráva EK, která stejně jako původní verze konstatuje, že Babiš je ve střetu zájmů, protože zůstává konečným vlastníkem Agrofertu. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová novinářům řekla, že se svým návrhem na další hlasování o nedůvěře u ostatních opozičních stran neuspěla.

Koalice byla nejblíže rozpadu při sporu o jmenování Šmardy, kterého nechtěl prezident Zeman jmenovat ministrem kultury kvůli údajným odborným nedostatkům. Sociální demokraté tlačili na Babiše, aby Šmardu na Hradě prosadil, nebo podpořil kompetenční žalobu na hlavu státu, protože Zeman se podle nich pohyboval mimo ústavní pravidla. Hamáček pak dostal od předsednictva strany zmocnění odejít kvůli sporu z vlády, možnost ale nevyužil. Šmarda se nominace vzdal a sociální demokraté na ministerstvo dosadili bývalého šéfa diplomacie Lubomíra Zaorálka.

ČSSD hrozila koncem koalice i před sněmovním výběrem kandidátů do Rady ČTK. Sociálním demokratům vadila možnost, že by díky hlasům ANO mohl uspět kandidát SPD Semín. Hamáček řekl, že pokud by si koaliční partneři nemohli věřit v takto zásadních personálních hlasováních, nemělo by smysl ve spolupráci pokračovat. Babiš poté úspěšně apeloval na poslance ANO, aby Semínovi ve volbě radních hlasy nedali.

Sociální demokraté v koalici neuspěli s návrhem na zdanění bank. Babiš řekl, že s vládním partnerem o záležitosti vůbec nebude jednat. ČSSD se ke svému návrhu vrátila znovu v říjnu a zvažovala, že by mohla novelu poslat do Sněmovny jako poslanecký návrh. Před tím však varovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Šlo by podle ní o porušení koaliční smlouvy, která požaduje, aby předpisy týkající se daní schválili nadpoloviční většinou ministři obou stran. Pro ANO by pak nebyla jiná cesta než dohodu vypovědět, uvedla Schillerová.

ČSSD u Babiše neuspěla ani se svými návrhy na změny rozpočtu ve zdravotnictví. Premiér sociálním demokratům vyčítá jejich působení v čele tohoto resortu v minulé vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Označil ho za devastaci, po které podle něj nemají sociální demokraté ve zdravotnictví co radit. Obdobné požadavky, jaké vznášela ČSSD, pak Babiš naopak probíral s komunisty, kteří tolerují vládu svými hlasy.