Vláda schválila příspěvek důchodcům 5000 korun, návrh projedná parlament

Starobní důchodci i lidé s invalidní či pozůstalostní penzí mají v prosinci dostat příspěvek 5000 korun. Návrh zákona dnes schválila vláda. Na tiskové konferenci to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Aby norma začala platit, musí ji projednat Parlament a podepsat prezident. Příspěvek by mohlo dostat 2,89 milionu lidí. Rozpočet to má letos stát zhruba 14,5 miliardy korun.

Opoziční politici mluví o uplácení voličů. Ministerstvo práce dávku zdůvodňuje poklesem poměru průměrné penze a průměrné mzdy v posledních letech, dopady epidemie na příjmovou a sociální situaci penzistů a nejistým vývojem. Ekonomové poukazují na to, že důchodcům teď v krizi příjem neklesl.

Na příspěvku se koaliční strany dohodly minulý pátek. Ministerstvo práce připravilo návrh zákona. Podle plánu by měl platit od 1. prosince. V podkladech pro vládu autoři navrhují ve Sněmovně zrychlené projednání, aby se podpora stačila vyřídit. Podle Babiše by se ale měla norma projednat běžným způsobem, jen s kratšími lhůtami. "Tento zákon by měl být projednán jako první bod Sněmovny v úterý 15. září," upřesnil Babiš.

Vláda zasedla dnes mimořádně jen kvůli jednorázové dávce. Jednání, které se odehrálo na dálku přes video, trvalo asi čtvrt hodiny. Podle premiéra se ministryně práce Jana Maláčová a ministr kultury Lubomír Zaorálek (oba ČSSD) či ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) připojili při jízdě v autě.

"5000 korun k důchodům, které jsme právě odklepli na vládě, není žádná předvolební hurá akce, ale obyčejná mezigenerační solidarita. Všichni jednou zestárneme," uvedla na twitteru Maláčová.

5000 korun k důchodům, které jsme právě odklepli na vládě, není žádná předvolební hurá akce, ale obyčejná mezigenerační solidarita. Všichni jednou zestárneme. @CSSD

— Jana Maláčová (@JMalacova) September 2, 2020

Babiš zdůvodňoval příspěvek původně stresem seniorů v době nařízených omezení proti koronaviru, vedení ČSSD zdražováním. V červenci se v Česku ceny meziročně zvedly o 3,4 procenta. Seniorům rostly víc, a to o 3,9 procenta. Někteří ekonomové poukazují na to, že rozdíl není tak velký a důchody v krizi neklesly a dál se vyplácejí v termínu, takže penzisté o příjem nepřišli.

Vládní politici nejdřív plánovali v příštím roce zvýšit penze víc, než nařizuje zákon. Znamenalo by to ale každoroční růst výdajů do budoucna. Jednorázový příspěvek znamená výdaje jen letos. Babiš dnes řekl, že rozpočet je pro příští rok "podstatně víc napjatý" a tento rok má "možnost příspěvek na život našich seniorů zvládnout". Vláda si pro letošek prosadila navýšení rozpočtového schodku z původních 40 na 500 miliard korun.

Je to zpečtěno ? Příspěvek pro důchodce ve výši 5000 Kč právě schválila vláda. A já mám velkou radost, protože nejen z Domova pro seniory ve Ždírci dobře vím, jakým stresem si naše babičky a dědečci v minulých měsících prošli a že jejich životní náklady opravdu vzrostly. pic.twitter.com/R1eXBGvFGS

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) September 2, 2020

Podle navrhovaného zákona důchodci a důchodkyně nebudou muset o příspěvek sociální správu žádat. Nárok na mimořádné přilepšení by měli mít ti, kteří v listopadu budou nějakou z penzí pobírat a dál na ni budou mít nárok. Dávku 5000 korun by měli dostat tak jako důchod, tedy na účet, nebo složenkou. Příspěvek by se neměl zahrnovat do příjmu. Neměl by tak ohrozit pobírání dávek na bydlení či jiných podpor. Neměl by se z něj ani strhávat v exekuci.

Podle Národní rozpočtové rady (NRR) by stát nyní měl mít jen takové výdaje, které co nejvíc podpoří poptávku a zmírní dopady krize na domácnosti. "Příjem důchodcovských domácností však toto kritérium nesplňuje, neboť nebyl krizí ovlivněn," uvedla NRR. Zmínila, že zvolený jednorázový příspěvek je pro udržitelnost veřejných financí vhodnější, protože nezvýší výdaje do příštích let.

Ekonomové uvádějí, že Česko bude muset půlbilionový dluh splatit. Podle šéfky důchodové komise Danuše Nerudové by se nemělo myslet jen na nynější seniory, ale i na mladší generace a jejich budoucí penze, takže by se měla provést důchodová a daňová reforma. Řada opozičních politiků označuje příspěvek za předvolební uplácení voličů na dluh.

"Odmítám různé názory, že kvůli důchodcům se zadlužujeme," řekl Babiš. Dodal, že se Česko zadlužuje dočasně kvůli covidu-19 jako jiné země v Evropě.

Související

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

Více souvisejících

Vláda ČR důchody Jana Maláčová (ČSSD) Andrej Babiš Národní rozpočtová rada Lubomír Metnar Lubomír Zaorálek

Aktuálně se děje

před 17 minutami

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

před 57 minutami

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

před 3 hodinami

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

před 3 hodinami

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Palestina

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

před 6 hodinami

António Guterres

Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño

Svět vstoupil do nebezpečné zóny extrémního počasí, což souvisí s globálním nástupem silného přírodního jevu El Niño. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že planeta se nachází v neprozkoumaných vodách, které se navíc stále více ohřívají. Podle nejnovějších dat Světové meteorologické organizace by nadcházející událost mohla být nejvýraznější a největší za nejméně 1000 let a způsobí další oteplování světa, který již tak prochází klimatickou krizí. Odborníci podle BBC odhadují, že tento fenomén ovlivní celosvětové klima a potrvá minimálně do února roku 2027.

před 7 hodinami

Letní počasí

Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí

Podle Českého hydrometeorologického ústavu obyvatele České republiky čeká příští týden výrazná změna meteorologických podmínek. Začátek nového týdne přinese velmi příjemné a slunečné letní atmosféry s minimem oblačnosti. Postupně však dojde k zásadnímu zlomu dosavadního charakteru počasí. Meteorologové varují před příchodem dešťů, bouřek a následným citelným ochlazením.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama

Nepál a přilehlé oblasti Tibetu zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly více než dvanáct set lidských životů. Katastrofu způsobil náhlý kolaps tajícího ledovce vysoko v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou ovládaným Tibetem. Vodní příval se následně prohnal údolími řek Bhotekoshi a Trishuli a smetl celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Záchranáři v postižených oblastech neustále pátrají po tisících nezvěstných osob, přičemž jejich úsilí komplikuje extrémně nepřístupný terén.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie

Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu unijní diplomatické služby. Plán obou zemí počítal s hlubokou přestavbou Evropské služby pro vnější činnost, která měla mimo jiné pod dohled Kallasové přesunout vybrané útvary Evropské komise. 

včera

Prezident Trump

Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv

Americký prezident Donald Trump navrhl přejmenování Hormuzského průlivu na Trumpův průliv. Na své sociální síti Truth Social napsal, že tato strategická oblast pod kontrolou Spojených států by si zasloužila nový název. Podle jeho slov by takové pojmenování učinilo z klíčové námořní cesty atraktivnější místo, podobně jako je tomu v případě samotné Ameriky. Návrh přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem v celém blízkovýchodním regionu.

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko

Představitelé Evropské unie a Severoatlantické aliance oznámili záměr zvýšit tlak na Ruskou federaci v reakci na stupňující se hybridní útoky na evropském území. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a generální tajemník NATO Mark Rutte odsoudili bezohledné jednání Moskvy po zmařeném dronovém útoku na letišti v Lipsku. Obě instituce označily incident za novou eskalaci a zdůraznily potřebu rychlejší a efektivnější společné obrany, píše BBC.

včera

Jan Masaryk v rakvi

Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka

Kriminalisté na hřbitově v Lánech zahájili exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka z rodinné hrobky. Podle vyjádření policie na sociální síti jsou tyto úkony prováděny v rámci trestního řízení v souvislosti s prověřováním jeho úmrtí z roku 1948. Vzorky a ostatky mají být podrobeny zkoumání za využití nejmodernějších kriminalistických metod. Policisté si od tohoto kroku slibují především vyvrácení dosavadních spekulací a přiblížení k objasnění přesných okolností tragédie.

včera

USS Abraham Lincoln

Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska

Posádka americké letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazila do thajského letoviska Pattaya na zasloužený odpočinek po rekordních 270 dnech strávených nepřetržitě na moři. Pět tisíc námořníků vystoupilo na pevninu poprvé po téměř devíti měsících nasazení. Na místě je v úvodu přivítal starosta města společně s policií a místními obyvateli v tradičních oděvech. Příjezd vojáků doprovázela přísná bezpečnostní i organizační opatření.

včera

Andrej Babiš

Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni

Premiér Andrej Babiš označil nedávné bezpečnostní incidenty v Německu za velmi vážné. Podle jeho vyjádření se tyto události týkají možného terorismu a sabotáží podporovaných Ruskem. Předseda vlády v této souvislosti zdůraznil, že vzniklé incidenty nelze brát na lehkou váhu. V reakci na tento vývoj plánuje Babiš jednat s evropskými partnery o dalším posílení bezpečnosti.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou

Německé rozhodnutí oficiálně připsat nedávný dronový útok na letišti v Lipsku Ruské federaci označil ruský prezident Vladimir Putin za závažnou chybu. Ruská hlava státu podle webu The Guardian zároveň zpochybnila důkazy, na jejichž základě Berlín k tomuto závěru dospěl. Podle Putina se německá vláda snaží svalením viny na Moskvu odvést pozornost veřejnosti od vlastních vnitropolitických problémů.

včera

umělá inteligence (AI), Photo by BoliviaInteligente

Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI

Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.

včera

Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti

Třiadvacetiletý Tyler Robinson odmítl vinu za vraždu konzervativního aktivisty Charlieho Kirka před soudem ve městě Provo. Obžalovaný čelí celkem sedmi obviněním včetně závažné vraždy, za kterou v americkém státě Utah hrozí nejvyšší trest. Soudce zároveň vyhověl návrhu žalobců a umožnil, aby v nadcházejícím procesu usilovali o trest smrti. Obhajoba se marně snažila možnost absolutního trestu z jednání zcela vyloučit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy